Skripta: Fyzikální podstata řezání - studijní opora
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:98,8 %
- Typ:Skripta
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Fakulta strojního inženýrství
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Technologie
- Předmět:Technologie obrábění
- Autor:modrehory
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:125 strán
- Zobrazeno:1 767 x
- Stažené:0 x
- Velikost:9,0 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:4058
- Poslední úprava:22.08.2014
Existuje řada metod, jak změnit tvar polotovaru a přeměnit jej na hotový výrobek.
Takovéto operace lze realizovat v rozměrech atomů, mikrometrů, nebo větších a znamenají buď přidání nějakého materiálu, nebo jeho přemístění, příp. oddělení.
Operace, při kterých dochází k oddělování částic materiálu, aby bylo možné zhotovit konečný výrobek, jsou definovány procesem řezání. Tyto operace mohou ale probíhat v rozměrech makro-, mikro- i nanometrů. Při těchto operacích sehrává významnou úlohu chování materiálů využívaných pro realizaci hotových výrobků a vlastnosti materiálů, které jsou zvlášť významné (teplota tavení materiálu, homogenita, deformační chování, schopnost zpevňování, velikost a intenzita možné deformace).
Operace řezání mají významné postavení i v oblasti ekonomiky hospodářství jak podniků, tak i státní. Jejich úroveň ovlivňují ceny nástrojů, cenu práce, cenu investic a představují dnes cca 10 % národního produktu. Dá se předpokládat, že na každé součásti je alespoň jedna plocha dokončena řezáním.
To všechno jsou důvody, aby tento vědní obor byl stále sledován a vylepšován. Cesty, kterými je možné přispět k naplňování těchto požadavků jsou ve zvyšování produktivity práce, dosahování vyšší jakosti výrobků, zvýšení spolehlivosti výrobků, ve větší rychlosti dokončování součástí o různých tvarech nástroji, které budou splňovat ty nejvyšší požadavky na jejich životnost.
Všechny dřívější práce byly směrovány spíše k empirickým základům. Současně metody musejí být ale orientovány tak, aby obsáhly celou zvažovanou situaci, tj. navrhování výrobku, metalurgii a řadu jiných aktivit, které nemusejí ani patřit do oblasti strojírenství. Řezání byla disciplina, kterou absolvovali všichni ti, kteří studovali inženýrské směry. Během studia se učili o strojích, jejich ovládání a o řadě praktických zkušeností. V současné době nabývají na významu teoretické znalosti pro inženýrské studium, které umožňují, aby studenti získávali schopnosti a návyky řešit nejen technické, ale i koncepční úkoly.
Takovéto operace lze realizovat v rozměrech atomů, mikrometrů, nebo větších a znamenají buď přidání nějakého materiálu, nebo jeho přemístění, příp. oddělení.
Operace, při kterých dochází k oddělování částic materiálu, aby bylo možné zhotovit konečný výrobek, jsou definovány procesem řezání. Tyto operace mohou ale probíhat v rozměrech makro-, mikro- i nanometrů. Při těchto operacích sehrává významnou úlohu chování materiálů využívaných pro realizaci hotových výrobků a vlastnosti materiálů, které jsou zvlášť významné (teplota tavení materiálu, homogenita, deformační chování, schopnost zpevňování, velikost a intenzita možné deformace).
Operace řezání mají významné postavení i v oblasti ekonomiky hospodářství jak podniků, tak i státní. Jejich úroveň ovlivňují ceny nástrojů, cenu práce, cenu investic a představují dnes cca 10 % národního produktu. Dá se předpokládat, že na každé součásti je alespoň jedna plocha dokončena řezáním.
To všechno jsou důvody, aby tento vědní obor byl stále sledován a vylepšován. Cesty, kterými je možné přispět k naplňování těchto požadavků jsou ve zvyšování produktivity práce, dosahování vyšší jakosti výrobků, zvýšení spolehlivosti výrobků, ve větší rychlosti dokončování součástí o různých tvarech nástroji, které budou splňovat ty nejvyšší požadavky na jejich životnost.
Všechny dřívější práce byly směrovány spíše k empirickým základům. Současně metody musejí být ale orientovány tak, aby obsáhly celou zvažovanou situaci, tj. navrhování výrobku, metalurgii a řadu jiných aktivit, které nemusejí ani patřit do oblasti strojírenství. Řezání byla disciplina, kterou absolvovali všichni ti, kteří studovali inženýrské směry. Během studia se učili o strojích, jejich ovládání a o řadě praktických zkušeností. V současné době nabývají na významu teoretické znalosti pro inženýrské studium, které umožňují, aby studenti získávali schopnosti a návyky řešit nejen technické, ale i koncepční úkoly.