Registrace | Přihlásit

Seminární práce: Dějiny Diplomacie - V.I.Lenin a Ruská revoluce

Skrýt detaily | Oblíbený
Náhledy Náhledy
Zaostalost Ruska v době před revolucí byla jednou stránkou jeho vnitřních problémů,druhou stránkou byl neustálý kontakt s vyspělým evropským prostředím,které vykonávalo trvalý ekonomický, kulturní i vojenský tlak .Chtělo-li Rusko obstát jako evropská velmoc a v některých obdobích jako suverénní stát vůbec- muselo respektovat důsledky této situace. V novějším období ruských dějin ,které začíná na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století , v době panování Petra Velikého , se proto setkáváme s houževnatou snahou progresívní části ruské společnosti, ale v některých obdobích i vládní politiky, přinést do Ruska moderní poznatky evropské civilizace .Vývoj vnitřních sociálně ekonomických procesů se urychloval.Pro Rusko nebyla charakteristická pouze zaostalost, ale i velký kontrast zaostalosti prvků moderního vývoje , který vedl k výrazným rozdílům mezi jednotlivými částmi státu ( zejména mezi jeho západem a východem) a prolínal životem většiny oblastí a měst .
Kontrasty ruského života ostatně vždy a silně působily na dojmy cizích návštěvníků. T.G.Masaryk, který patřil mezi významné znalce ruské kultury, shrnul kdysi v díle „Rusko a Evropa“ své poznatky takto : „Rusko je rozdvojeno ve dvě poloviny, v Rusko staré s kulturou předpetrovskou a v Rusko nové, evropské.“Protiklad modernosti a zaostalosti vysvětluje již více o vnitřní dynamice ruského života. V této rovině, oproštěné od jednostranného vyzvedávání zaostalosti nebo vyspělosti a pojaté v celém kontextu dobových příčin a následků , lze již najít více poznatků přibližujících prostředí, z nehož vyrůstala ruská revoluce.
Hodnocení (0x):