Studijní materiál: Právo Evropské unie - studijní materiál ke zkoušce
Zobrazit detaily | Oblíbený
1. Pojem integrace
Základním motivem, který vedl na počátku k integraci, byly ekonomické důvody (politické důvody se staly nadstavbou). Cílem bylo zvýšit produktivitu práce -> optimální alokací zdrojů, odstraňováním bariér volného trhu,…
1.1. Druhy bariér (překážek integrace)
Státy si odjakživa bránily vlastní trhy a podnikatele před konkurencí jiných (užitek se projevil nejen u zákazníka, ale u celé společnosti). V procesu integrace se však staly přežitkem. Rozlišujeme 2 druhy bariér:
1. uplatňované na státních hranicích -> státy je ukládají v souvislosti s přechodem státní hranice. V moderním obchodě jsou vnější bariéry opouštěny.
a) clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s přechodem státní hranice,
b) kvóty (kvantitativní omezení) - stát stanoví určité množství produktu, které dovolí dovést; kvóty mohou být absolutní (může se dovést pouze 3000 automobilů) nebo relativní (může se dovést více než 3000 automobilů, ale to, co bude navíc již za ztížených podmínek /např. vyšší clo/)
2. uplatňované uvnitř státu -> jsou důvtipnější, na hranicích je lze snadno identifikovat. Řadíme mezi ně normy stanovené pro výrobu, distribuci, prodej, ekologii,… Pokud jsou ušity na míru domácí produkci (tím znevýhodňují zahraniční podnikatele), poskytují sofistikovanější ochranu. Rozlišujeme je na
a) překážky vytvářené administrativně - normy stanovené státem
b) překážky státem tolerované - dohody mezi podnikateli (např. o tom, že budou brát zboří jen od francouzských dodavatelů)
1.2. Formy integrace
1.2.1. Zóna volného obchodu (Free Trade Area)
Je nejčastější formou integrace v rámci světového obchodu. Státy si dohodnou zrušení (odstranění) bariér na státní hranici (cla a kvantitativní omezení). Problém nastává ve vztahu ke 3. státům -> musí se charakterizovat subjekty, které mohou těžit z volného obchodu (to jsou vesměs velmi složitá pravidla).
Patří sem např. NAFTA, ESVO (EFTA).
Základním motivem, který vedl na počátku k integraci, byly ekonomické důvody (politické důvody se staly nadstavbou). Cílem bylo zvýšit produktivitu práce -> optimální alokací zdrojů, odstraňováním bariér volného trhu,…
1.1. Druhy bariér (překážek integrace)
Státy si odjakživa bránily vlastní trhy a podnikatele před konkurencí jiných (užitek se projevil nejen u zákazníka, ale u celé společnosti). V procesu integrace se však staly přežitkem. Rozlišujeme 2 druhy bariér:
1. uplatňované na státních hranicích -> státy je ukládají v souvislosti s přechodem státní hranice. V moderním obchodě jsou vnější bariéry opouštěny.
a) clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s přechodem státní hranice,
b) kvóty (kvantitativní omezení) - stát stanoví určité množství produktu, které dovolí dovést; kvóty mohou být absolutní (může se dovést pouze 3000 automobilů) nebo relativní (může se dovést více než 3000 automobilů, ale to, co bude navíc již za ztížených podmínek /např. vyšší clo/)
2. uplatňované uvnitř státu -> jsou důvtipnější, na hranicích je lze snadno identifikovat. Řadíme mezi ně normy stanovené pro výrobu, distribuci, prodej, ekologii,… Pokud jsou ušity na míru domácí produkci (tím znevýhodňují zahraniční podnikatele), poskytují sofistikovanější ochranu. Rozlišujeme je na
a) překážky vytvářené administrativně - normy stanovené státem
b) překážky státem tolerované - dohody mezi podnikateli (např. o tom, že budou brát zboří jen od francouzských dodavatelů)
1.2. Formy integrace
1.2.1. Zóna volného obchodu (Free Trade Area)
Je nejčastější formou integrace v rámci světového obchodu. Státy si dohodnou zrušení (odstranění) bariér na státní hranici (cla a kvantitativní omezení). Problém nastává ve vztahu ke 3. státům -> musí se charakterizovat subjekty, které mohou těžit z volného obchodu (to jsou vesměs velmi složitá pravidla).
Patří sem např. NAFTA, ESVO (EFTA).