Studijní materiál: Studijní materiály - kapitoly z předmětu Psychologie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Psychológia
- Předmět:Psychologie
- Autor:kungs
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:93 strán
- Zobrazeno:1 106 x
- Stažené:4 x
- Velikost:0,8 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:9970
- Poslední úprava:20.03.2017
1. KAPITOLA - PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ OBOR
- psychologie - studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí; využívá nashromážděné poznatky téměř ve všech oblastech spol. života
- vydělila se z filosofie (2.1/2 19. stol.), provázel ji spor - přírodovědecká X duchovní podstata
- zakladatel Wilhelm Wundt (1832-1920), názor - psycho má být empirická a experimentální
- Wundt vycházel z logického pozitivizmu (založil A. Comte) - vědci by se ve filosofii a ve vědě měli zaměřit na říši objektivně pozorovatelných a nezpochybnitelných faktů
- duchovědná psychologie a přírodovědná psychologie jsou paradigmata
- duchovědná (spirituální pojetí) - W.Dilthey => každý zdánlivě samostatný fakt s sebou nese svazek významů, kterým je třeba nějak porozumět, důležité je zde vcítění, pochopení a znovuprožití; metoda výkladu na základě porozumění - hermeneutika (Hermés - posel bohů, původně teorie interpretace) tzn. dějiny vznikají až s tím, jak je pochopíme my, podle Diltheye se psychologie má snažit pochopit význam duševních jevů v kulturním kontextu
- přírodovědná (empirické pojetí) - H.Ebbinghaus => prosazoval biologicky podloženou, experimentální, analyzující a kauzálně vysvětlující psychologii
- behaviorismus - z USA, vznikl v 1.1/2 20. stol., inspiroval se pozitivizmem, jediný předmět studia psychologie měla být objektivně pozorovatelná fakta (tzn. vnější projevy chování) - to přineslo málo využitelných poznatků
- 2.1/2 20. stol. - psycho se vracela ke studiu vnitřních mentálních dějů, začala používat dříve zavržené metody (např. introspekci), byla to reakce na krizi ve vědě (hl. fyzika), problém byl v tom že to co věda doposud považovala za objektivní fakt se ukázalo být ve své existenci závislé na tom jak je to pozorováno a zakoušeno => tzn. fakt není objektivní ale závisí na tom za jakých podmínek se zkoumá a jaké podmínky vůbec pozorující subjekt připraví
- výše zmíněná revoluce znamenala odklon od behaviorismu a přijetí mentálních procesů jako součást psychologie
- spor mezi pojetími pokračoval (Rogers, Skinner), potom dochází ke sblížení a navázání na filos. fenomenologii = velký význam jazyka (základní prostředek veškerého porozumění)
- psychologie - studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí; využívá nashromážděné poznatky téměř ve všech oblastech spol. života
- vydělila se z filosofie (2.1/2 19. stol.), provázel ji spor - přírodovědecká X duchovní podstata
- zakladatel Wilhelm Wundt (1832-1920), názor - psycho má být empirická a experimentální
- Wundt vycházel z logického pozitivizmu (založil A. Comte) - vědci by se ve filosofii a ve vědě měli zaměřit na říši objektivně pozorovatelných a nezpochybnitelných faktů
- duchovědná psychologie a přírodovědná psychologie jsou paradigmata
- duchovědná (spirituální pojetí) - W.Dilthey => každý zdánlivě samostatný fakt s sebou nese svazek významů, kterým je třeba nějak porozumět, důležité je zde vcítění, pochopení a znovuprožití; metoda výkladu na základě porozumění - hermeneutika (Hermés - posel bohů, původně teorie interpretace) tzn. dějiny vznikají až s tím, jak je pochopíme my, podle Diltheye se psychologie má snažit pochopit význam duševních jevů v kulturním kontextu
- přírodovědná (empirické pojetí) - H.Ebbinghaus => prosazoval biologicky podloženou, experimentální, analyzující a kauzálně vysvětlující psychologii
- behaviorismus - z USA, vznikl v 1.1/2 20. stol., inspiroval se pozitivizmem, jediný předmět studia psychologie měla být objektivně pozorovatelná fakta (tzn. vnější projevy chování) - to přineslo málo využitelných poznatků
- 2.1/2 20. stol. - psycho se vracela ke studiu vnitřních mentálních dějů, začala používat dříve zavržené metody (např. introspekci), byla to reakce na krizi ve vědě (hl. fyzika), problém byl v tom že to co věda doposud považovala za objektivní fakt se ukázalo být ve své existenci závislé na tom jak je to pozorováno a zakoušeno => tzn. fakt není objektivní ale závisí na tom za jakých podmínek se zkoumá a jaké podmínky vůbec pozorující subjekt připraví
- výše zmíněná revoluce znamenala odklon od behaviorismu a přijetí mentálních procesů jako součást psychologie
- spor mezi pojetími pokračoval (Rogers, Skinner), potom dochází ke sblížení a navázání na filos. fenomenologii = velký význam jazyka (základní prostředek veškerého porozumění)