Předmětem obecné pedagogiky je výchova ve všech jejích formách, obsazích i vztazích (Průcha, 1997).
Výsledkem výchovného působení je vzdělání, které může být: ■ všeobecné x odborné (široký rozhled v oblasti přírodních a společenských věd x příprava na vykonávání konkrétních pracovních činností) ■ teoretické x praktické (vytvoření systému informací o jevech a zákonitostech x aplikace vědomostí do pracovních dovedností a návyků) ■ materiální x formální (soubor vědomostí, dovedností a návyků x souhrn schopností, umožňující žákovi osvojení vědomostí a dovedností) ■ dle profesionální přípravy: lékařské, právnické, pedagogické, aj. Pedagogiku můžeme chápat jako normativní teorii (teorii vycházející z praxe a praxi sloužící, v níž je zakotvena určitá složka předpisovosti, normovanosti, ideálu nebo vzoru) nebo jako explorativní (je založena na výzkumu a poznatcích jím produkovaných) a explanační teorii (slouží k objasňování identifikaci jevů edukační reality, poskytuje výklad o struktuře a fungování těchto jevů) (Průcha, 2000). Moderní pedagogika se zabývá teoretickým objasňováním a empirickým /koumáním edukační reality, která se skládá z: ■ edukačního prostředí (geografické, demografické, sociální, politické, ekonomické podmínky, v nichž probíhají edukační procesy ve školách) ■ subjektu a objektu edukace (učitelé a žáci) ■ obsahu edukace (kurikulární dokumenty) ■ edukačních procesů (činnosti probíhající v určitém psychosociálním klimatu a fyzikálním prostředí) ■ výsledků edukace (vědomosti, dovednosti, hodnotový systém žáka ad.)