Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání. Učitelé Střední zdravotnické školy Ostrava přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů středního vzdělávání uvedených ve školském zákoně a vzdělávacím programu školy.
2.1 Zásady hodnocení a klasifikace a) Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při zkoušení učitel nesnižuje žákův sebecit, nezesměšňuje jej a nebaví na jeho účet ostatní. b) Učitel při hodnocení respektuje věk a individuální dispozice žáků, oceňuje jejich snahu a pokrok. U žáků se specifickou poruchou učení klade učitel důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady pro lepší výkon. c) Učitel hodnotí práci žáků v průběhu výuky soustavně a včas. Na hodnocení výsledků žáků se připravuje (ví, koho a jak bude zkoušet apod.) d) Učitel hodnotí to, co žák umí, hodnocení je zaměřeno pozitivně a není jen hledáním chyb a nedostatků. Hodnotíme správná řešení, hodnocením nevyvoláváme stres, nesmí být trestem. e) Učitel rozvíjí dovednost sebehodnocení a vzájemného hodnocení žáků. Při sebehodnocení se žák usiluje popsat své klady i nedostatky (co se mu daří, co ne a proč). f) Na počátku klasifikačního období vyučující průkazným způsobem seznámí žáky s pravidly a podmínkami klasifikace. Žáci jsou včas informováni o požadavcích ke zkoušce (znají výukové cíle a očekávané výkony). g) Do celkové klasifikace učitel zahrne kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. h) Informace o úspěšnosti žáků jsou jim podávány dostatečně četně a při neúspěších jsou okamžitě přijímána adekvátní opatření (konzultace, doučování atp.) i) Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.