Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte je v anglosaské literatuře označovaný jako Child Abuse and Neglect (CAN). Syndrom CAN je soubor nepříznivých příznaků v nejrůznějších oblastech stavu a vývoje dítěte a jeho postavení ve společnosti, především v rodině. Jedná se převážně o úmyslné ubližování dítěti, které je způsobené nejčastěji jeho nejbližšími vychovateli, hlavně rodiči. Nejvyhraněnější podobou syndromu CAN je úplné zahubení dítěte.
Pro definici a konečnou formulaci diagnózy syndromu CAN je nutno uvést několik základních kritérií: jedná se především o nenáhodný děj či situaci, která je v dané společnosti nepřijatelná či odmítaná a které lze předcházet. K tomu se dále řadí způsoby vzniku CAN: akce - útok, násilí v jakékoliv formě, nejrůznější manipulace s dítětem, uvádění dítěte do nezvyklých situací, a pak ne-akce, čili zanedbávání, izolace, nepečování, nesprávná a nedostatečná výživa, nedostatek zdravotní péče nebo nedostatečné bydlení.
K týrání a zneužívání dítěte dochází, když dospělý člověk nebo mladistvý v pozici autority využije moci, kterou má nad dítětem, k získání nějakých výhod. Jestliže má toto zneužívání formu, která působí fyzickou bolest, je to tělesné týrání. Pokud má podobu urážek, psychického teroru, pak se mu říká týrání psychické. Sexuální zneužití je to v případě kontaktního zneužívání, což může být nechtěný sexuální styk nebo sahání na intimní místa. K sexuálnímu zneužívání patří i dětská pornografie a pornografické natáčení či fotografování dětí a mladistvých.