Studijní materiál: Žák, hodnocení, zkoušení a známkování

Hodnocení, zkoušení a známkování patří ke kontrolní, regulativní i autoregulativní funkci učení. Na kvalitě těchto procesů mnohdy závisí celková úroveň učení u žáka. Hodnocení, zkoušení a známkování může vyvolávat pozitivní emoce, pozitivní motivaci i pozitivní vztah žáka ke škole, učení a poznání. Na druhé straně však chyby, neadekvátní přístup učitele k těmto procesům mohou vyvolávat u žáka negativní motivaci a mohou narušit celkový postoj ke škole. Charakter učení ve škole vyžaduje promyšlenou, průběžnou, přesnou a v pravý čas poskytovanou zpětnou vazbu o výsledcích učení. Pokud je tato zpětná vazba nějakým způsobem narušena, učení probíhá většinou neefektivně nebo živelně; pokud zpětnovazební informace dokonce chybí, nemusí učení v mnoha případech vůbec probíhat.

Konečným a snad nejdůležitějším posláním kontrolní funkce učení je především zabezpečit optimální rozvoj osobnosti žáka. Tento aspekt se ve školní praxi často vytrácí a rozmělňuje ve velkém množství zkoušek a kontrol, které často nabývají spíše charakteru trestu. Optimální rozvoj osobnosti nemají často na paměti ani učitelé, kteří se soustřeďují spíše na přesné zjištění úrovně dílčích vědomostí nebo dovedností.

Hodnocení se nejčastěji vymezuje jako přisuzování určité hodnoty jistému výkonu nebo trvalejší vlastnosti jedince na základě srovnání hodnoceného projevu s příslušným kritériem (norma, cíl, vzor, ideál, hodnota apod.). Výsledkem hodnocení je zjištění, do jaké míry se hodnocený jev shoduje s daným kritériem. Ve školních podmínkách se hodnotí nejčastěji žákovy výkony, celkové chování a osobnostní vlastnosti. Pedagogické normy většinou nejsou a ani nemohou být detailně vymezeny, specifickou podobu jim dává teprve učitel při konkrétním hodnocení. Do hodnocení vstupuje osobnost učitele a vztah mezi žákem a učitelem. Hodnocením může být verbální komentář ve třídě, úsměv, popis žákovy osobnosti ve školní charakteristice apod. Zkoušení představuje pouze jeden ze způsobů hodnocení, vymezuje se jako záměrně vyvolaná situace, která slouží ke zjišťování výsledků učení. Zkoušení je většinou zakončeno známkováním, tj. přidělením známky.