Tvořivost (kreativita) je považována za nejvyšší, specifický lidský způsob řešení problému. Tvůrčí činnost je obvykle taková činnost, jejímž produktem je něco nového. Lytton (1971) rozděluje tvořivost právě podle toho kritéria na tvořivost objektivní a subjektivní. Objektivní tvořivost musí splňovat určité požadavky, je to zejména objektivní novost, pravdivost, zobecnitelnost a neobvyklost ve srovnání s tím, co bylo známo v době, kdy např. nová teorie vznikla. Subjektivní tvořivost se vztahuje především k samotné činnosti jedince, k jeho myšlení a kombinaci údajů. Jedinec tak může objevit něco, co už existuje, ale on to neví. Samozřejmě, že vyšší hodnotu má objektivní tvořivost. Subjektivní tvořivost však není možné podceňovat, protože se vztahuje ke tvořivosti každého jedince a může se rozvinout ve tvořivost objektivní. Tvořivost se také dělí podle oborů činnosti na uměleckou, technickou, vědeckou, apod. My budeme analyzovat zejména tvořivost v oblasti myšlení a v návaznosti na výchovně vzdělávací proces.