Seminární práce: Poruchy příjmu potravy - mentální anorexie, bulimie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:99,0 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Pedagogika
- Předmět:Přehled poruch psychického vývoje
- Autor:kungs
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:16 strán
- Zobrazeno:2 326 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:10080
- Poslední úprava:10.04.2017
1. Poruchy příjmu potravy
Poruchy příjmu potravy (dále už jen PPP) se vyskytují převážně u dívek a mladých žen. Jejich nejběžnějšími formami jsou mentální anorexie a mentální bulimie. PPP spočívají v nepřirozeném zájmu o hmotnost a štíhlost svého těla a příjem potravy. Příčinou je strach z tloušťky. V mentální anorexii jde o extrémní omezování příjmu potravy a v mentální bulimii o extrémní přejídání, spojené s vyvolávaným zvracením.
1.1 Vývoj a úvod k mentální anorexii a mentální bulimii
Mentální anorexie byla popsána anglickým lékařem Richardem Mortonem, a to již v roce 1689. Další přesnější popisy této poruchy byly zaznamenány v 19. století Williamem Gullem a Charlesem Laseque.
Mentální bulimie v lékařské literatuře má historii kratší. V roce 1979 byla popsána Bernardem Russelem.
Výskyt těchto poruch se začal rozšiřovat přibližně od poloviny 20. století. V posledních desetiletích však došlo ke zvýšení výskytu PPP. Zvýšení výskytu je často dáváno do souvislosti s nadbytkem potravy, posunem ideálu krásy lidského těla směrem k větší štíhlosti a je kladen důraz na výkon, úspěch, sebekontrolu a individualitu.
Hovoříme-li o PPP, musím uvést, že se jedná o převážně ženské a dívčí onemocnění. V 70. letech minulého století převažovala zejména mentální anorexie. V letech 80. a 90. se setkáváme častěji s mentální bulimií. Obou formám ovšem dominuje především přehnaná představa o štíhlosti a „vhodné“ hmotnosti.
Poruchy příjmu potravy (dále už jen PPP) se vyskytují převážně u dívek a mladých žen. Jejich nejběžnějšími formami jsou mentální anorexie a mentální bulimie. PPP spočívají v nepřirozeném zájmu o hmotnost a štíhlost svého těla a příjem potravy. Příčinou je strach z tloušťky. V mentální anorexii jde o extrémní omezování příjmu potravy a v mentální bulimii o extrémní přejídání, spojené s vyvolávaným zvracením.
1.1 Vývoj a úvod k mentální anorexii a mentální bulimii
Mentální anorexie byla popsána anglickým lékařem Richardem Mortonem, a to již v roce 1689. Další přesnější popisy této poruchy byly zaznamenány v 19. století Williamem Gullem a Charlesem Laseque.
Mentální bulimie v lékařské literatuře má historii kratší. V roce 1979 byla popsána Bernardem Russelem.
Výskyt těchto poruch se začal rozšiřovat přibližně od poloviny 20. století. V posledních desetiletích však došlo ke zvýšení výskytu PPP. Zvýšení výskytu je často dáváno do souvislosti s nadbytkem potravy, posunem ideálu krásy lidského těla směrem k větší štíhlosti a je kladen důraz na výkon, úspěch, sebekontrolu a individualitu.
Hovoříme-li o PPP, musím uvést, že se jedná o převážně ženské a dívčí onemocnění. V 70. letech minulého století převažovala zejména mentální anorexie. V letech 80. a 90. se setkáváme častěji s mentální bulimií. Obou formám ovšem dominuje především přehnaná představa o štíhlosti a „vhodné“ hmotnosti.