V době, ve které nyní žijeme, procházejí materiály a technologie nepřetržitým vývojem. Jedním ze znaků dnešní doby je neustálý rozmach a využívání kompozitních materiálů v mnoha odvětvích. Význam slova kompozitní znamená složený ze dvou nebo více různých prvků. Vzájemnou kombinací různých materiálů s odlišnými vlastnostmi můžeme dosáhnout výhodných vlastností a potlačit nevýhodné. Původně se kompozitní materiály využívaly hlavně ve vojenském průmyslu a až postupem času se využití rozšířilo do oblasti letecké, sportovní, automobilové a dalších. Za jejich rozšíření stojí především jejich unikátní vlastnosti jako je např. nízká hustota, vysoká pevnost či chemická odolnost.
Dnešní moderní kompozitní materiály mají spojitou polymerní matrici s vláknitou výztuží. Jejich použití je stále rozšířenější zejména kvůli jejich výhodným vlastnostem v poměru k jejich nízké hmotnosti. Co je ovšem problematické, je jejich obrábění, které se v mnohém liší od obrábění běžných kovů. A přesto, že jsou kompozitní materiály často vyráběné ve finálních tvarech, tak zejména kompozitní materiály vyráběné ve tvaru desek, trubek či různých profilů je většinou nutné obrobit.
Teoretická část této práce popisuje vlastnosti, rozdělení a výrobu kompozitních materiálů. Dále teoretická část pojednává o řezání materiálů pomocí laserového a vodního paprsku. Praktická část je zaměřena na výrobu kompozitu metodou ruční laminace a následné vyřezání vzorků laserovým a vodním paprskem. Poté následuje vyhodnocení jednotlivých technologií dle vzhledu řezu, drsnosti, šířky řezné mezery a ovlivnění mechanických vlastností.