Státnicové otázky: Vypracované státnicové okruhy - Výrobní stroje a zařízení

1. Stavba zpracovatelského stroje (části, linky)

Zpracovatelský stroj
Každý zpracovatelský proces je zpravidla charakterizován tím, že vstupující materiál dostává postupně požadované vlastnosti a tvar. Takový proces, nebo i několik procesů, se realizuje na zařízeních různé povahy.

Každý zpracovací stroj má část pohonnou, část funkční a část ovládací. Jednotlivé části stroje pak spojuje rám nebo též fréma stroje. Z hlediska pohonu mají stroje buď jednotkový, skupinový nebo centrální pohon. V prvém případě se předpokládá, že každý stroj má motor. V druhém případě se od jednoho hlavního motoru odvozuje pohon pro několik uzlů stroje. Centrální pohon předpokládá jeden motor pro celý agregát. Při zpracování polymerů se centrálního pohonu používá jen zcela výjimečně. Mnohem běžnější je pohon jednotkový a omezeně také
skupinový.
Efektivita stroje=užitečný výkon/celkové provozní náklady
Užitečný výkon=hodnota produkce v daném čase
Životnost stroje=celková doba, kterou může stroj odpracovat v běžném provozu, technická (je dána technickým stavem stroje), morální
(zastaráním stroje v důsledku pokroku)

Rámy strojů:
Rámy strojů zajišťují polohu a funkční návaznost všech částí zpracovatelského stroje. Rám musí splňovat podmínky pevnosti a také tuhosti. Pevnost souvisí především s mezí pevnosti zvolených materiálů a velikostí namáhaných průřezů. Tuhost materiálů souvisí s modulem pružnosti a rozložením napětí. Konstrukce rámů bývají odlévané nebo svařované. Někdy se používají prutové příhradové konstrukce. Příčky mají odstranit zejména ohybové namáhání. Významnou úlohu zde hrají stykové uzly, které mají být dostatečně tuhé. Tuhost prostých nosníků se zvyšuje žebrováním nebo přechodem na uzavřené skříňové tvary. Ploché desky se vyztužují žebry nebo u tenkých plechů se používají prolisy.

Ovládací (řídící) systémy:
Ovládací systémy mohou být přímé nebo nepřímé. Podle použitých principů mohou být mechanické, elektrické, hydraulické a pneumatické. Tendence vedou k takovému ovládání, které je z hlediska bezpečnosti práce výhodnější a závisí na typu zpracovatelského stroje.

Měření a regulace:
Provoz zpracovatelských strojů vyžaduje reprodukovatelné udržování pracovních podmínek. Proto je třeba měřit charakteristické veličiny, případně je regulovat podle požadovaného průběhu. Nejčastěji se při zpracování polymerů setkáváme s měřením teplot a tlaků, méně často s měřením sil nebo momentů, otáček, časů, rychlostí, množství apod. Pokud je měřená veličina udržována na dané hodnotě s příslušnou úchylkou, hovoříme o regulaci.