Rychlý rozvoj informačních technologií v posledních desetiletích měl obrovský vliv na finanční trhy, zvláště pak trhy akciové. Burzy s mnoha obchodníky (floor traders) se postupně proměnily ve vysoce výkonné eletronické komunikační systémy, které automaticky zpracovávající desetitisíce obchodních příkazů každou sekundu.
Vznik elektronického obchodování s vysokou rychlostí zpracování příkazů a vysokou přenosovou rychlostí ovlivnil způsob, jakým finanční instituce realizují své obchody. Do popředí zájmu všech finančních institucí se dostalo obchodování řízené speciálními počítačovými algoritmy, schopnými vykonat všechny potřebné kalkulace s minimálním zpožděním a za prakticky nulové náklady. Tento typ obchodování se nazývá algoritmické obchodování.
Speciálním případem algoritmického obchodování jsou tzv. vysokofrekvenční obchodní strategie (High Frequency Trading strategies - - dále jen HFT strategie), provádějící tisíce obchodů denně. Tato práce se zabývá jejich testováním.
Pro úspěšné testování a použití HFT strategií je nezbytně nutné mít kvalitní simulátor schopný velmi přesně vyhodnotit úspěšnost strategie, umožňující také napojení na obchodní systém realizující skutečné obchodování. Narozdíl od simulace běžného, denního obchodování, nevystačíme pouze se zpracováním informace o aktuální ceně v průběhu dne, ale musíme brát v úvahu všechny zadané obchodní příkazy a rekonstruovat kompletní průběh vývoje trhu. To je koncept, který zatím nebyl dostatečně prozkoumán a existující řešení založená na podobném principu jsou privátními simulátory vyvíjenými v tajnosti investičními odděleními některých bank nebo specializovanými společnostmi pro ně pracujícími.
Podmínky umožňující podílet se na HF obchodování nejsou na všech trzích stejné pro retai-lové i institucionální klienty. Jedním z trhů, na němž mohou HF strategie provozovat i retailoví klienti, je americký akciový trh NASDAQ. V práci se tedy soustředíme hlavně na něj, přestože mnoho informací je platných i pro ostatní trhy.
V poslední časti práce předvedeme implementaci spolu s výsledky simulace jednoduchoé HFT strategie pro poskytování likvidity (market making).
Členění práce je následující. V kapitole 2 Cíl práce je stanoven cíl práce. Stručným popisem elektronických obchodních systémů a charakteristik různých obchodních příkazů se zabývá kapitola 3 Finanční technologie. Základní struktura, na níž jsou dnes trhy založeny, tzv. order book, je popsána v kapitole \ Principy fungování elektronického akciového trhu. Návrh postupu simulace se věnuje kapitola 5 Návrh simulace. Kapitola 6 Srovnání s podobnými řešeními se věnuje srovnání se současnými technologiemi. Implementace simulátoru je popsána v kapitole 7 Implementace. Otestování jednoduché obchodní strategie a dosažené výsledky jsou prezentovány v kapitole 8 Testování a experimenty. Následuje závěrečná kapitola 9 Závěr obsahující zhodnocení práce a možné směry dalšího vývoje.
Rozsáhlá finanční terminologie je v mnoha případech specifická pro americký akciový trh, a příslušný překlad v češtině v některých případech neexistuje. V celé práci je proto při prvním použití přeloženého termínu uveden v závorce kurzívou originální termín v angličtině, někdy včetně anglické zkratky, která je pak dále používána. Termíny, jejichž vhodný ekvivalent nemáme (např. dark pools), nebo se ve finančním světě používají v originálním tvaru (např. order book), jsou ponechána v anglickém jazyce.