Státnicové otázky: Vypracované zkušební otázky ke státním závěrečným zkouškám - oblast Ekonomie a podniková ekonomika
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Fakulta podnikatelská
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Ekonomie
- Předmět:Ekonomie a podniková ekonomika
- Studijní obor:Ekonomika a procesní management
- Autor:quadra
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:78 strán
- Zobrazeno:1 627 x
- Stažené:2 x
- Velikost:12,4 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:10239
- Poslední úprava:09.05.2017
Vypracované otázky ke státnicím - okruh Ekonomie a podniková ekonomika.
Ukázka:
1. Chování spotřebitele a formování poptávky
Odvození křivky poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitku
Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má nakupovat a jak má svůj důchod rozdělit mezi různé statky.
Př. Petr má hlad a kupuje si párek v rohlíku, je tedy schopen ocenit užitek z párků v penězích, tzn. kolik by max za takový párek dal. Celkový užitek se zvětšuje, avšak stále méně (protože s každým dalším párkem v rohlíku má menší hlad. (obr 1.
Předpokládejme, že cena párkuje 10Kč a Petr není ochoten dávat za párek více, než kolik mu párek v rohlíku přináší dodatečného uspokojení -jaký je jeho mezní užitek obr 2.
Jeli cena 10 Kč, petr si není ochoten koupit 7 párek, protože mu přináší užitek pouze 8 KČ, avšak musí za něj zaplatit 10 Kč obr 3.
Uspokojení spotřebitele z celkového množství statku nazýváme celkovým užitkem. Celkový užitek se s každým párkem v rohlíku zvyšuje, avšak tyto přírůstky uspokojení jsou čím dál menší (tentýž statek může být hodnocen spotřebiteli co do užitečnosti rozdílně, ani tentýž spotřebitel nemusí stejný statek hodnotit vždy stejně).
Ukázka:
1. Chování spotřebitele a formování poptávky
Odvození křivky poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitku
Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má nakupovat a jak má svůj důchod rozdělit mezi různé statky.
Př. Petr má hlad a kupuje si párek v rohlíku, je tedy schopen ocenit užitek z párků v penězích, tzn. kolik by max za takový párek dal. Celkový užitek se zvětšuje, avšak stále méně (protože s každým dalším párkem v rohlíku má menší hlad. (obr 1.
Předpokládejme, že cena párkuje 10Kč a Petr není ochoten dávat za párek více, než kolik mu párek v rohlíku přináší dodatečného uspokojení -jaký je jeho mezní užitek obr 2.
Jeli cena 10 Kč, petr si není ochoten koupit 7 párek, protože mu přináší užitek pouze 8 KČ, avšak musí za něj zaplatit 10 Kč obr 3.
Uspokojení spotřebitele z celkového množství statku nazýváme celkovým užitkem. Celkový užitek se s každým párkem v rohlíku zvyšuje, avšak tyto přírůstky uspokojení jsou čím dál menší (tentýž statek může být hodnocen spotřebiteli co do užitečnosti rozdílně, ani tentýž spotřebitel nemusí stejný statek hodnotit vždy stejně).