Skripta: Skripta k Účetnictví I

1 Účetnictví a jeho právní úprava

Na účetnictví lze nahlížet z různých hledisek, kterým pak odpovídá vymezení pojmu a definování předmětu účetnictví. Mezi základní definice vymezující předmět účetnictví patří zejména tyto:
• účetnictví je činnost vedoucí ke zjištění stavu a změn struktury a výše majetku, jeho zdrojů a výsledku hospodaření,
• účetnictví představuje písemný záznam informací o hromadných hospodářských jevech účetní jednotky v peněžních jednotkách,
• účetnictví je nástroj pro sledování stavů, toků a výsledků hospodářské činnosti v peněžních jednotkách,
• účetnictví je nástrojem řízení, jehož úkolem je měřit hodnotu hospodářských operací a jejich ekonomické důsledky.
Takto vymezenému pojmu účetnictví pak odpovídají charakteristické znaky, stanovující povinností při vedení účetnictví. Prvním z nich je záznam jednoznačně určených hospodářských jevů - účetnictví zaznamenává pouze jevy představující stav a pohyb majetku a závazků, nákladů a výnosů (skutečnost = horizont minulosti). Nezachycuje tedy ekonomické jevy, které dosud nenastaly, např. smlouva o pronájmu nebytových prostor (budoucnost = nejistota). Jedná se sice o operace ekonomického charakteru, které však zatím nepředstavují pohyb majetku - jde pouze o předpoklad, že se ve stanoveném rozsahu uskuteční. Dalším znakem je záznam hospodářských jevů za určité časové období (maximálním obdobím pro vyměření základu pro daň příjmů je kalendářní, resp. hospodářský rok). Pro potřeby své evidence si každá účetní jednotka si může stanovit v rámci roku stanovit kratší časové úseky (měsíční, čtvrtletní, pololetní). Třetím znakem je záznam písemně podložených hospodářských jevů - každá hospodářská operace může být zaznamenána vždy na základě účetního dokladu (např. paragon, faktura). Posledním znakem je záznam hospodářských jevů se provádí v peněžních jednotkách, v některých případech v jednotkách hmotných.