Studijní materiál: Portugalsko: vleklé krize a radikální východiska na cestě k demokracii

1. Vytváření politického systému
Portugalsko, malý stát s velkou a pohnutou minulostí na západní výspě Evropy, existuje ve svých současných hranicích takřka bez teritoriálních změn od 14. století. S výjimkou let 1580-1640, kdy bylo fakticky včleněno do Španělska, si vždy přísně střežilo státní suverenitu a na úsvitu novověku se dokonce stalo jednou z předních evropských velmocí. V době, kdy se u nás schylovalo k husitským válkám, se portugalští mořeplavci s podporou královského domu vydali do severní Afriky, aby nalezli jižní cestu do Indie. Poloha země s geostrategickou orientací do severního a jižního Atlantiku a zakořeněná nedůvěra v užší vazby se sousedním Španělskem na dlouhou dobu určovaly mezinárodní hospodářské a politické vazby Portugalska, které spíše než do Evropy směřovaly do zámoří.
Slavná éra zámořských objevů, která vyvrcholila roku 1500 objevením Brazílie, byla pro zemi požehnáním a prokletím zároveň. Setkávání s jinými kulturami Portugalsko nesmírně obohatilo, a to jak v materiálním smyslu toho slova, tak i v nemateriální rovině. Portugalština se dnes používá jako oficiální jazyk v osmi zemích světa na čtyřech kontinentech s celkovým počtem kolem 240 milionů obyvatel. Na druhou stranu, možnost čerpání ekonomického bohatství ze zámořských držav a orientace zejména na obchod s nimi vedly k výrobnímu zaostávání samotné evropské metropole. S příchodem koloniální konkurence (Holanďanů a později Angličanů) se tak projevily vážné slabiny hospodářského modelu, který se během staletí v Portugalsku ustavil. S ekonomickým zaostáváním za západní Evropou se Portugalsko ostatně potýká dodnes.