Ve své seminární práci se věnuji problematice národa, národních hnutí a nacionalismu, které byly v průběhu 19. století velice aktuálními tématy. Při zaměření se na samotný národ zmíním jeho možné konstituování z myšlenek francouzské revoluce a přístup k němu. S přístupem k národu úzce souvisí i jeho tzv. probuzení, kterému se také věnuji a jež bylo jedním z hlavních motivačních faktorů národních buditelů ve formujících se národních hnutích. Kategorii národních hnutí pak vylíčím převážně z hlediska, které představil jeden z nejvýznamnějších teoretiků této problematiky Miroslav Hroch.
Druhým zásadním tématem této seminární práce po národních hnutích je tedy nacionalismus, který se v 19. století formuje. Zmíním také to, že nacionalismus a s ním související boj za národní sebeurčení jde ruku v ruce s liberalizací a demokratizací společnosti. Nacionalismus 19. století je také úzce spojen s přechodem od starší feudální společnosti ke společnosti občanské. Nacionalismus jako takový je neustále podrobován kritice. Této kritice a zpochybnění nacionalistických premis se věnuji na závěr práce. A jelikož tato kritika souvisí především s myšlenkami Ernesta Gellnera, musím v tomto ohledu zmínit jeho kritický přístup k nacionalismu.