Identita - politologie v této oblasti čerpá z etnografie, sociologie, antropologie, historie - identita jako taková je vždy záležitostí kontextu - identita je vztah k něčemu, k nějaké události - není to nic stabilního, statického, nic objektivně definováno, proměňuje se v čase a prostoru - Identita se objevuje - projevuje v konfliktech - identita je integrální součástí člověka ve společnosti po celý život (teorie sociální identity, od 70 let) - identita přináší identifikaci jedince s dalšími jedinci je součástí člověka - identita přináší ochranu jedinci vůči příslušníkům jiných komunit - termín identita můžeme specifikovat: rasová, etnická, národní, .. - nejčastěji byl termín identita spojován s identitou etnickou - J. Armstrong používal termín identita namísto nacionalismu pro středověk a raný novověk
Kolektivní identita = skupinová identita - podskupinou kolektivní identity - různé druhy identit - Rasová identita - vztahováno k fyzickému projevu, vnější hodnocení, členové rasy se spolu nemusí cítit svázáni x - Národní identita - kulturní identita se vztahem ke státu x - Etnická identita: - kulturní identita beze vztahu ke státu
- kolektivní osobnost např. národ (švédský historik Sven Tägil) - rozdíl v tom, jak se užívá termínu "identita" v obecném podání sociálních věd x - jak jej aplikují empirické studie o národní identitě jako o projevu skupinové (kolektivní) sociální identity
- v souvislosti s termínem nacionalismus - Nacionalismus se vyvinul historicky z postojů označovaných antropology jako loajalita - > sociology a sociálními psychology označováno jako skupinová (resp. kolektivní) identita - V praxi se velmi uchytil termín identita (či národní identita) = vědomí sounáležitosti s národem a identifikace jako výraz aktivní angažovanosti jedince vůči kolektivní osobnosti, tj. národu.