Vypracované otázky: Vypracované otázky pro ústní část zkoušky z Teorie práva
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Teorie práva
- Autor:quadra
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:54 strán
- Zobrazeno:1 341 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,5 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:10495
- Poslední úprava:19.06.2017
1. Různé přístupy k právu, právo objektivní a subjektivní, právo pozitivní a přirozené.
1. přirozenoprávní přístup (iusnaturalismus)
- pochází již z antické řecké filosofie
- přístup dualistický v tom smyslu, že rozlišuje právo dané, tj. vytvořené státem nebo státem uznáno a právo přirozené, které je na daném právu nezávislé
- iusnaturalismus má své nevýhody, existuje totiž pluralita přístupů k tomu ,co je legitimní
- klíčovým pojmem legitimita (je právo ospraveditelné)
- přirozené právo různé koncepce
a) teologická (daná bohem, ius divinum, lex eterna) - právo je výrazem božího záměru,boží vůle. Jde o nejstarší koncepci. Boží právo je lidmi nepostižitelné, je pouze zprostředkováno (např. zjevením), proto chování lidí bude ve svém důsledku podrobeno božímu soudu, kde se teprve ukáže, zda se lidé chovali správně. Ve 13. stol. Formuloval zákl. Zásady této teorie Tomáš Akvinský (tomismus). Produktem tohoto přístupu je tzv. Poddanská smlouva, kterou uzavřel Bůh s lidmi. Ta určuje hiearchii lidí, ti si jsou rovni pouze před Bohem, v reálném světě je přirozená nerovnost (páni vs. poddaní), člověk plní boží poslání
b) naturalistická (zdroj přirozených práv za produkt, ius naturae) - usiluje o odbožštění, vznikla v 16. stol., snaží se o teistický až ateistický přístup. Přirozené právo by existovalo i bez boží vůle, protože v přírodě jsou zákony, které se musí dodržovat.
c) racionalistická (v rozumovém poznání, ius rationale) - rozvíjí se od 17. stol. A plně se projevuje v 18. stol. , v době osvícenství. Rozchází se s božím základem práva. Zdůrazňuje se, že obsah základních principů práva je seznatelný samým rozumem (racionálně zdůvodnitelný a pochopitelný). Místo poddanské smlouvy nastupuje společenská smlouva, která mění hodnotový základ práva, základem se stává svoboda člověka, realizujícího své představy a záměry. Mezi lidmi buduje rovnost. Jde o jakousi smlouvu o zabezpečení svobody navzájem (dohoda o omezení svobod, snaha odstranit negativní projevy neomezené svobody), zabezpečení jistoty. Je to smlouva učiněná mlčky, která stála u základů civilizace.
1. přirozenoprávní přístup (iusnaturalismus)
- pochází již z antické řecké filosofie
- přístup dualistický v tom smyslu, že rozlišuje právo dané, tj. vytvořené státem nebo státem uznáno a právo přirozené, které je na daném právu nezávislé
- iusnaturalismus má své nevýhody, existuje totiž pluralita přístupů k tomu ,co je legitimní
- klíčovým pojmem legitimita (je právo ospraveditelné)
- přirozené právo různé koncepce
a) teologická (daná bohem, ius divinum, lex eterna) - právo je výrazem božího záměru,boží vůle. Jde o nejstarší koncepci. Boží právo je lidmi nepostižitelné, je pouze zprostředkováno (např. zjevením), proto chování lidí bude ve svém důsledku podrobeno božímu soudu, kde se teprve ukáže, zda se lidé chovali správně. Ve 13. stol. Formuloval zákl. Zásady této teorie Tomáš Akvinský (tomismus). Produktem tohoto přístupu je tzv. Poddanská smlouva, kterou uzavřel Bůh s lidmi. Ta určuje hiearchii lidí, ti si jsou rovni pouze před Bohem, v reálném světě je přirozená nerovnost (páni vs. poddaní), člověk plní boží poslání
b) naturalistická (zdroj přirozených práv za produkt, ius naturae) - usiluje o odbožštění, vznikla v 16. stol., snaží se o teistický až ateistický přístup. Přirozené právo by existovalo i bez boží vůle, protože v přírodě jsou zákony, které se musí dodržovat.
c) racionalistická (v rozumovém poznání, ius rationale) - rozvíjí se od 17. stol. A plně se projevuje v 18. stol. , v době osvícenství. Rozchází se s božím základem práva. Zdůrazňuje se, že obsah základních principů práva je seznatelný samým rozumem (racionálně zdůvodnitelný a pochopitelný). Místo poddanské smlouvy nastupuje společenská smlouva, která mění hodnotový základ práva, základem se stává svoboda člověka, realizujícího své představy a záměry. Mezi lidmi buduje rovnost. Jde o jakousi smlouvu o zabezpečení svobody navzájem (dohoda o omezení svobod, snaha odstranit negativní projevy neomezené svobody), zabezpečení jistoty. Je to smlouva učiněná mlčky, která stála u základů civilizace.
Klíčová slova: