1.Pojem a význam ústavního práva obecně a ústavního práva ČR zvláště
Ústavní právo - jako odvětví systému práva ČR vzniklo v důsledku zániku ČSFR uplynutím 31.12.1992 a vznikem svrchované a samostatné ČR dnem 1.1.1993 Obsah je zčásti tvořen ústavněprávními normami recipovanými z právního řádu ČSFR. Jeho základ je český - tvoří jej ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ta obsahuje v čl. 3 odkaz na LZPS jako na součást ústavního pořádku ČR vyhlášenou usnesením předsednictva ČNR č. 2/1993 - i tento předpis dostal potvrzení od českého ústavodárce, i bez toho by si zachoval povahu ústavního zákona. Netýká se to ale ústavního zákona č. 23/1991 Sb., který původně Listinu uvozoval. Další ústavní zákon ČNR č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR, řeší z pozice ČR vztah jejího právního řádu k právním předpisům federace, které dosud platily na území ČR.
Ústavní právo v sobě zahrnuje: - ústavní právo jako právní odvětví - tj. soubor právních norem vyjádřených ve zvláštní formě a regulujících zvláštní skupinu společenských vztahů - státněmocenské vztahy a moc omezující vztahy
- povaha státu a státní moci - vymezení a omezení forem výkonu státní moci a jejího nositele (čl.1 a 2 Ústavy) - principy demokracie,právního státu,úcta k lidským právům a svobodám,princip samosprávy a další
-formu kterými suverén státní moc vykonává - klíčové místo formy přímé a zastupitelské dem. - organizace státání moci, vztahy při celostátním referendu,vztahy při volbách, poslanecký mandát, parlamentní právo, vztahy mezi orgány moci zák.,výk.a soudní,systém práva v ČR, pravidla jeho výkladu