Státnicové otázky: Vypracované státnicové otázky z okruhu Teorie práva

Pojem práva
(Gerloch)
Pojem právo nelze jednoznačně vymezit, jedná se totiž o multidimenzionální fenomén, který musí být zkoumán ve více rovinách (aspektech). Nelze jej vymezit jednoduchou definicí, jde o polysémií výraz.

Právo je však nejčastěji spojováno se zákony, závaznými pravidly určenými státem, soudy, policií, vymáhání práva na základě státnících institucí, ale také nároky na chování vůči dalším osobám (subjektům práva) → velmi zjednodušené.

Právo může být zkoumáno zejména v rovině (dimenze práva):
o normativní - jako systém pravidel regulujících chování lidí
o sociální - jako systém společenských vztahů determinujících obsah těchto pravidel a zároveň jako výsledek normativní regulace
o axiologické - z hlediska hodnot, které jsou v normativní regulaci zprostředkovány
o mocenské - jako prostředek realizace státní politiky
o informační - jako nositel informací pro adresáty norem

(filosofický pohled)
Otázka „Co je právo“ byla v dějinách lidského myšlení položena nesčetněkrát a nesčetněkrát na ni byla dána i odpověď a těch odpovědí je bezpočet.
Položená otázka sama budí otázky. První je, co vlastně otázka „Co je právo?“ znamená. Lze ji interpretovat dvojím způsobem:
o Předně tak, že směřuje k vymezení práva jako specifického sociálního systému, tzn. Systému, který ve společnosti platí a působí.
o Může být chápána i tak, že směřuje k vymezení ideje práva. Dnistrjanský tvrdí, že právo, které platí, může být s idejí práva v rozporu.
• Právní filosofie usiluje o vytvoření obecného pojmu práva, jehož aplikací by bylo možno ve společenských normativních systémech určit ten, který právem je, a rozeznat ho od těch, které právem nejsou.
• Právní pozitivizmus pozoruje společenské normativní systémy a ten, který je jako právo uznáván a dodržován (tj. ten který jako právo platí) považuje za právo.
Nejasnosti při definování práva vznikají z toho, že výraz „právo“ je polysém a zejména znamená jak právo objektivní, tak právo subjektivní.