Studijní materiál: Vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Proč vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj je úsilím o nalezení rovnováhy mezi kvalitou životního prostředí a rozvojem společnosti (kvalitou života lidí), jak napovídá už název nejvýznamnější mezinárodní instituce i nejvýznamnějšího mezinárodního jednání, které stály u zrodu a rozšíření tohoto pojmu - Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, jež v r. 1987 vydala zprávu „Naše společná budoucnost“, a Konference OSN o životním prostředí a rozvoji - tzv. Summitu Země v Rio de Janeiro v červnu 1992. Jde tedy o alternativu k tradičnímu pojetí "rozvoje" jako jednostranného (= jednorozměrného) ekonomického (kvantitativního) růstu, který nebere ohledy na stav životního prostředí. V české legislativě je definován a zároveň v souvislosti se vzděláváním zmiňován již ve střešním zákoně o životním prostředí (zákon č. 17/1992 Sb.) - výchova, osvěta a vzdělávání mají vést k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Stejně tak je zmiňován i ve „školském zákoně“ (zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) - k obecným cílům vzdělávání patří „získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje“. Obě uvedené citace ukazují, že vzdělávání pro udržitelný rozvoj (dále VUR) je oblast historicky vycházející environmentálního / ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a úzce s ním související. Samostatně se v dokumentech objevuje až po roce 2005. Přesto je dnes spíše vnímáno jako svébytná oblast, s poněkud odlišnými důrazy a zaměřením než samotné EVVO. Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj přijatá Evropskou hospodářskou komisí OSN v březnu 2005, k níž se přihlásila i ČR, definuje VUR jako „komplexní pojem zahrnující vzájemně propojené environmentální, ekonomické a sociální otázky“ a vyjadřuje tím jak odlišnost, tak i provázanost EVVO a VUR: V ohnisku EVVO jsou ekologické a environmentální otázky (samozřejmě, že se však přitom EVVO dotýká řady společenských a technických souvislostí), zatímco VUR je zacílen výhradně na interakci mezi životním prostředím a rozvojem lidské společnosti, resp. mezi životním prostředím, ekonomikou a sociálními otázkami a zdůrazňuje tak mezioborovost (vzhledem k tomu, že jde o interakci, mají však všechna témata VUR více či méně výrazný ekologický aspekt a v tomto smyslu souvisejí s EVVO). Evropská strategie dále upřesňuje tento vztah takto: VUR „rozšiřuje pojem environmentálního vzdělávání, které stále více řeší širokou škálu témat v oblasti rozvoje. Environmentální vzdělávání by se proto mělo rozvíjet a doplňovat o jiné oblasti vzdělávání, a to integrujícím způsobem směřujícím ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj.“ Další výraznou charakteristikou vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zaměření na povzbuzování k aktivní účasti, zapojení, kompetenci jednat. Evropská strategie VUR k tomu říká: Aby bylo VUR účinné, mělo by „používat širokou škálu participatorních vzdělávacích metod orientovaných na proces a řešení a šitých na míru vyučovaným. Vedle tradičních metod by tyto metody měly zahrnovat mimo jiné diskuse, pojmové a vjemové mapování, filozofické zkoumání, objasňování hodnot, simulace, scénáře, modelování, hraní rolí, hry, informační a komunikační technologie (ICT), šetření, případové studie, exkurze a učení venku, projekty zaměřené na potřeby vyučovaných, analýzy správných postupů, zkušenosti z pracovišť a řešení problémů.“