Studijní materiál: Mezinárodní organizace - monitoring: V4, NAFTA
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:88,6 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta filozofická
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Politologie
- Předmět:Mezinárodní organizace a režimy
- Autor:quadra
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:9 strán
- Zobrazeno:437 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:10566
- Poslední úprava:31.07.2017
Visegrádská skupina (V4)
V souvislosti s mezinárodní organizací Visegrádská skupina, která vznikla s ohledem na sdílené politické a ekonomické problém „polistopadových“ republik ve Střední Evropě (Česká republika, Polská republika, Slovenská republika a Maďarská republika), bych se rád podrobněji zaměřil na období posledních dvou předsednických period České republiky.
Na základě rotačního principu předsednictví Visegrádské skupiny připadla tato úloha od června 2007 do června 2008 České republice. Dlouhodobě důležitým cílem celé skupiny bylo udržení smysluplné existence i v době členství všech participujících zemí v Evropské unii. Tento fakt je pak náležitě zdůrazněn v „Programu českého předsednictví Visegrádské skupiny“ tím, že je mu vedle dalších dílčích cílů věnován značný prostor. Krom toho chce skupina pod českým vedením zvýšit efektivitu spolupráce uvnitř skupiny (v krátkodobém horizontu) a regionálních projektů se sousedními zeměmi, především ve východní Evropě (v dlouhodobém horizontu).
V souladu s dobovou problematikou byl jednou z hlavních událostí předsednictví úspěšný vstup všech čtyř členů Visegrádské skupiny do Schengenského prostoru v prosinci 2007. Česká republika se nadále chtěla zasazovat o další liberalizaci vnitřního trhu a jeho čtyř svobod, především pak volný pohyb pracovních sil. V tomto ohledu byl zmíněný vstup do Schengenského prostoru významným milníkem.
V souvislosti s mezinárodní organizací Visegrádská skupina, která vznikla s ohledem na sdílené politické a ekonomické problém „polistopadových“ republik ve Střední Evropě (Česká republika, Polská republika, Slovenská republika a Maďarská republika), bych se rád podrobněji zaměřil na období posledních dvou předsednických period České republiky.
Na základě rotačního principu předsednictví Visegrádské skupiny připadla tato úloha od června 2007 do června 2008 České republice. Dlouhodobě důležitým cílem celé skupiny bylo udržení smysluplné existence i v době členství všech participujících zemí v Evropské unii. Tento fakt je pak náležitě zdůrazněn v „Programu českého předsednictví Visegrádské skupiny“ tím, že je mu vedle dalších dílčích cílů věnován značný prostor. Krom toho chce skupina pod českým vedením zvýšit efektivitu spolupráce uvnitř skupiny (v krátkodobém horizontu) a regionálních projektů se sousedními zeměmi, především ve východní Evropě (v dlouhodobém horizontu).
V souladu s dobovou problematikou byl jednou z hlavních událostí předsednictví úspěšný vstup všech čtyř členů Visegrádské skupiny do Schengenského prostoru v prosinci 2007. Česká republika se nadále chtěla zasazovat o další liberalizaci vnitřního trhu a jeho čtyř svobod, především pak volný pohyb pracovních sil. V tomto ohledu byl zmíněný vstup do Schengenského prostoru významným milníkem.