Státnicové otázky: Vypracované otázky ke státnicím z předmětu Komparativní politologie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta filozofická
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Politologie
- Předmět:Komparativní politologie
- Autor:quadra
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:191 strán
- Zobrazeno:1 285 x
- Stažené:6 x
- Velikost:2,9 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:10573
- Poslední úprava:31.07.2017
Prezidentský režim
- funguje na zcela odlišných principech než parlamentarismus
- dělení na severoamerický prezidencialismus (USA) a jihoamerický prezidencialismus (země Latinské Ameriky a Filipíny) - přestože jihoamerický strukturálně vychází ze severoamerického, v jejich praktickém fungování jsou zásadní rozdíly
- opírá se o dělbu moci, kt. je chápána doslovně- důsledné oddělení výkonné a zákonodárné moci
- obě moci jsou situovány v jiných rovinách - parlament je v oblasti legislativy všemocný, nevlastní ale žádné exekutivní nástroje, prezident je vybaven úplnou výkonnou mocí, zárove
- přímo volený prezident je zároveň hlavou státu a šéfem vlády (použijeme-li evropskou terminologii); prezident je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci - jmenuje vládu, která je jen jakýmsi poradním sborem, konečné slovo má prezident
- prezident získává mandát ve všeobecných volbách a tak stejně jako parlament reprezentuje přímo lid (místo přímé volby může být někdy použit jiný model, který zachovává princip přímé volby- př. sbor volitelů v USA)
- prezident ani členové exekutivy nejsou parlamentu politicky odpovědní - neexistuje institut vota důvěry či nedůvěry
- parlament tak nemůže prezidenta svrhnout politickou cestou (možnost sesazení procedurou impeachmentu je záležitostí trestní, nikoliv politickou - v případě zneužití úřadu, úplatkářství, velezrady)
- prezident nemůže naopak rozpustit parlament (a nemá ani zákonodárnou iniciativu)
- nejdůležitější prvky prezidencialismu jsou tedy separace částí moci a politická neodpovědnost exekutivy vůči parlamentu - v praxi jsou uskutečněny pomocí systému brzd a protivah (checks and balances)- vzájemné omezování se moci výkonné, zákonodárné a soudní
- tento systém se v praxi projevuje např. tím, že prezident pro řadu svých rozhodnutí potřebuje souhlas parlamentu, naopak zákony přijaté parlamentem musí být odsouhlaseny prezidentem (vetuje-li prezident zákon, na přehlasování potřebuje parlament 2/3 v obou komorách)
- důležitý je stranický systém- je-li prezident stranicky odlišný od parlamentní většiny, naráží na nesouhlas parlamentu- i přesto režim funguje díky nedisciplinovanosti severoamerických stran, prezident tak může hledat podporu i u konkurence
- funguje na zcela odlišných principech než parlamentarismus
- dělení na severoamerický prezidencialismus (USA) a jihoamerický prezidencialismus (země Latinské Ameriky a Filipíny) - přestože jihoamerický strukturálně vychází ze severoamerického, v jejich praktickém fungování jsou zásadní rozdíly
- opírá se o dělbu moci, kt. je chápána doslovně- důsledné oddělení výkonné a zákonodárné moci
- obě moci jsou situovány v jiných rovinách - parlament je v oblasti legislativy všemocný, nevlastní ale žádné exekutivní nástroje, prezident je vybaven úplnou výkonnou mocí, zárove
- přímo volený prezident je zároveň hlavou státu a šéfem vlády (použijeme-li evropskou terminologii); prezident je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci - jmenuje vládu, která je jen jakýmsi poradním sborem, konečné slovo má prezident
- prezident získává mandát ve všeobecných volbách a tak stejně jako parlament reprezentuje přímo lid (místo přímé volby může být někdy použit jiný model, který zachovává princip přímé volby- př. sbor volitelů v USA)
- prezident ani členové exekutivy nejsou parlamentu politicky odpovědní - neexistuje institut vota důvěry či nedůvěry
- parlament tak nemůže prezidenta svrhnout politickou cestou (možnost sesazení procedurou impeachmentu je záležitostí trestní, nikoliv politickou - v případě zneužití úřadu, úplatkářství, velezrady)
- prezident nemůže naopak rozpustit parlament (a nemá ani zákonodárnou iniciativu)
- nejdůležitější prvky prezidencialismu jsou tedy separace částí moci a politická neodpovědnost exekutivy vůči parlamentu - v praxi jsou uskutečněny pomocí systému brzd a protivah (checks and balances)- vzájemné omezování se moci výkonné, zákonodárné a soudní
- tento systém se v praxi projevuje např. tím, že prezident pro řadu svých rozhodnutí potřebuje souhlas parlamentu, naopak zákony přijaté parlamentem musí být odsouhlaseny prezidentem (vetuje-li prezident zákon, na přehlasování potřebuje parlament 2/3 v obou komorách)
- důležitý je stranický systém- je-li prezident stranicky odlišný od parlamentní většiny, naráží na nesouhlas parlamentu- i přesto režim funguje díky nedisciplinovanosti severoamerických stran, prezident tak může hledat podporu i u konkurence