Pozitivismus v politologii, behavioralistický přístup, teorie racionální volby a její odraz v teorii koalic, normativní kritika POZITIVISMUS V POLITOLOGII - směr, který požaduje očistit vědu od všeho empiricky neprokazatelného (zkoumání se musí řídit tím, co je hmatatelné)
- chce zkoumat kauzální jevy ve společnosti
- přístup k bádání, který se rozvinul v 19.st. - představitelem Auguste Comte (prosadil se zejména v sociologii), v reakci na zklamání z realistické filosofie
- tato revoluce ve společenských vědách byla způsobena díky rozvoji moderní vědy - základním mezníkem VFR
1. období A. Comte - 3 stadia historického vývoje, kterými lidstvo prochází: • 1. fáze primitivní teologie - mýty, legendy (nadpřirozeným principem vysvětlujeme vše)
•
2. fáze modernistická metafyzika - astronomie, fyziky,
•
3. fáze pozitivistická - zjistili jsme, že finálně nemůžeme nic prokázat
•
= vědecká fáze...hmatatelně poznáváme svět (do popředí se dostávají kvantitativní metody), Comte chce, aby se pozitivistickou vědou stala sociologie 2. období cca 1872-1919 ...rozvoj pozitivistického přístupu na základě empirického zkoumání - Émile Durkheim 3. období cca 1920-1945 ...k pozitivismu se přidala psychoanalýza (1. sv. válka destabilizovala generace celé doby) 4. období po 2. sv. válce ...vzniká behavioralismus, který se inspiroval pozitivismem a psychologií