Základním cílem předkládané studie bylo prozkoumat v českém prostředí vnímání sociální a vůbec aktivní role státu prostřednictvím politické ideologie; zejména v souvislosti se střetem liberální a konzervativní ideologie. Výzkum postojů je nejdříve v první části práce zasazen do obecné teoretické úvahy týkající se věčného střetu dvou paradoxních, na sobě však plně závislých řádů lidské existence ve sféře individuální - řádu percepce a řádu Bytí. Střet těchto řádů je analyzován na dvou rovinách - ontologické a epistemologické - a je považován za základ střetu konzervativní a liberální politické ideologie ve sféře veřejné. Tento střet se vývojem transformoval do současné podoby střetu demokratického konzervatismu a sociálního liberalismu. Pro filosofické a politologické úvahy se autor nechal inspirovat z děl D.J. Levyho, I. Kanta, M. Heideggera, R. Nisbeta, F.A. Hayeka, R. Scrutona. V druhé, empirické, části práce autor operacionalizoval obecné teze o konzervativním myšlení do jedné základní hypotézy a čtyř podhypotéz pro ověření existence postojů demokratického konzervatismu v české populaci. Analýzy dat z několika výzkumů SoÚ AV ČR potvrdily v případě 3 ze 4 definovaných podhypotéz existenci demokratického konzervatismu v českém prostředí, jehož postavení však prozatím neodpovídá postavení v percepci populace referenčních západních zemí. V českém prostředí je vždy alespoň částečně spojen s požadavkem vyšší sociální role státu.