Přednášky: Politické systémy - přednášky z předmětu
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:85,6 %
- Typ:Přednášky
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta filozofická
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Politologie
- Předmět:Politické systémy 1
- Autor:quadra
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:18 strán
- Zobrazeno:393 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:10586
- Poslední úprava:31.07.2017
Systém (politický) - organizuje vztahy mezi jednotlivými složkami státu. Tyto prvky vztahy musí mít a prvky se musí ovlivňovat.
Někdy se zaměňuje v názvosloví režim a systém, přičemž hranice mezi těmito pojmy není úplně jednoznačná, ale systém je více obecný, kdežto režim více konkrétní. Také platí, že se mohou režimy i systémy měnit nezávisle na sobě, příkladem je Francie, která změnila politický režim na poloprezidenstký, příkladem změny systému ne Československo.
Politické normy - jak je strukturován parlament, vláda, soudnictví; dělba moci; jak je tvořena opozice; tyto normy jsou platné v každém režimu, ale mohou existovat formálně (uzákoněné) i neformálně (zvykové), příkladem neformálních je to, že se premiérem stává předseda nejsilnější strany.
Politické režimy - demokratické a nedemokratické; konsociační a většinový;parlamentní a prezidentské; autoritativním a totalitní.
Typologie režimů
Prezidentské a parlamentní režimy (patří sem i poloprezidenstký režim, u kterého je však otázkou, jestli by měl být samostatná kategorie).
Švýcarský režim je postaven mimo tuto kategorizaci.
Parlamentní režim
Ve světě převládají, hlavní ideou je uspořádání podle principu dělby moci, dělba moci však není úplně striktní, jedna složka se může plést do kompetencí druhé, spolupracují spolu a doplňují se. Parlament ovlivňuje vládu, která by bez něj nemohla fungovat, naopak se vláda účastní legislativního procesu (předkládá návrhy v parlamentu). Hlava státu je oddělena od funkce hlavy vlády, tu řídí premiér nebo kancléř, hlava státu ve většině případů není účastníkem vládnutí, má spíše symbolickou funkci. V zemích, kde je konstituční monarchie (hlavou státu je král), platí, že král je ještě více symbolický než prezident. Prezident nebo král jmenuje předsedu vlády a poté členy vlády, které navrhuje předseda vlády. Většinou je hlava státu volena nepřímo, ale existují výjimky. Většinou jsou ministři členové parlamentu. Pokud parlament nedá důvěru vládě, ta musí dát demisi a skončí. V praxi se málo vyskytují čistě parlamentní režimy, většinou existují nějaké kombinace.
Někdy se zaměňuje v názvosloví režim a systém, přičemž hranice mezi těmito pojmy není úplně jednoznačná, ale systém je více obecný, kdežto režim více konkrétní. Také platí, že se mohou režimy i systémy měnit nezávisle na sobě, příkladem je Francie, která změnila politický režim na poloprezidenstký, příkladem změny systému ne Československo.
Politické normy - jak je strukturován parlament, vláda, soudnictví; dělba moci; jak je tvořena opozice; tyto normy jsou platné v každém režimu, ale mohou existovat formálně (uzákoněné) i neformálně (zvykové), příkladem neformálních je to, že se premiérem stává předseda nejsilnější strany.
Politické režimy - demokratické a nedemokratické; konsociační a většinový;parlamentní a prezidentské; autoritativním a totalitní.
Typologie režimů
Prezidentské a parlamentní režimy (patří sem i poloprezidenstký režim, u kterého je však otázkou, jestli by měl být samostatná kategorie).
Švýcarský režim je postaven mimo tuto kategorizaci.
Parlamentní režim
Ve světě převládají, hlavní ideou je uspořádání podle principu dělby moci, dělba moci však není úplně striktní, jedna složka se může plést do kompetencí druhé, spolupracují spolu a doplňují se. Parlament ovlivňuje vládu, která by bez něj nemohla fungovat, naopak se vláda účastní legislativního procesu (předkládá návrhy v parlamentu). Hlava státu je oddělena od funkce hlavy vlády, tu řídí premiér nebo kancléř, hlava státu ve většině případů není účastníkem vládnutí, má spíše symbolickou funkci. V zemích, kde je konstituční monarchie (hlavou státu je král), platí, že král je ještě více symbolický než prezident. Prezident nebo král jmenuje předsedu vlády a poté členy vlády, které navrhuje předseda vlády. Většinou je hlava státu volena nepřímo, ale existují výjimky. Většinou jsou ministři členové parlamentu. Pokud parlament nedá důvěru vládě, ta musí dát demisi a skončí. V praxi se málo vyskytují čistě parlamentní režimy, většinou existují nějaké kombinace.