Volba povolání je pro mladého člověka rozhodnutí, které může ovlivnit celý jeho život. Profesionální orientace je jedním z nejdůležitějších úkolů dospívání a měla by být naplňována s ohledem na co nejoptimálnější uplatnění individuálních schopností a vlastností člověka i v souladu s jeho motivační zaměřeností, tedy očekávaným uspokojením potřeb, individuálních cílů, osobních zájmů, ale i hodnot a ideálů v konfrontaci s danou nabídkou možností v konkrétních životních podmínkách.
Předstupněm budoucího reálného profesního zaměření bývají nejprve nejasné představy a sny o budoucím uplatnění, které se však postupně krystalizují do konkrétnější podoby. Tento trend vyžaduje určitého souladu individuální způsobilosti, cílevědomosti, vůle a dalších okolností.
K základním činitelům ovlivňujícím profesní orientaci patří také motivace. Motivace spolupůsobí vedle zájmů také s rodinnou tradicí, ambicemi, sebeprosazováním, ale i subjektivním náhledem prestiže dané profese a v neposlední řadě i očekávanými budoucími perspektivami.
Cílem mé rigorózní práce bylo analyzovat všechny motivační faktory, které zásadní měrou ovlivňují profesní volbu u žáků základních škol. Dále zjistit, které činitele motivace více podpořit, aby v rozhodující fázi výběru povolání byly žákům nápomocny. Také jsem chtěla objasnit význam role školy, pedagogů a výchovných poradců, kteří jsou nedílnou součástí tohoto procesu. Snažila jsem se také vystihnout podíl rodinného zázemí a přátel při vlastním rozhodování žáků. Aspektů působících při výběru povolání je jistě mnoho, ale je důležité vybrat ty zásadní a utvořit si vlastní názor i přesto, že je to v tomto věkovém období velmi obtížné.
O tom, že je téma rigorózní práce aktuální a informačně nosné, svědčí i fakt, že se danou problematikou zabývají školské systémy zemí EU, kde se podpora státu v procesu volby povolání stala jednou z významných priorit.