Okřídlený a pravdivý výrok, že „učitelské povolání je náročné“ vyvolává nejrůznější představy a zřejmě mu každý z nás rozumí trochu jinak. Obecně panuje přesvědčení, že se jedná o povolání velmi náročné na osobnost učitele. Jak efektivně připravovat adepty učitelství na toto osobnostně náročné povolání, jak by měla vypadat osobnostní stránka jejich přípravy, aby pro budoucí učitele byla přínosem? Hledání jednoznačné, správné odpovědi na tyto otázku je stejný nesmysl jako hledání jediného, správného přístupu k člověku, jediné, správné teorie výchovy či jediného správného psychoterapeutického přístupu. Volba povolání je jednou z nejdůležitějších procesů v životě mladého člověka. Rozhodování o vlastním profesionálním zaměření je ovlivněno řadou faktorů, které toto rozhodnutí determinují. To platí i pro volbu učitelské profese. Pregraduální učitelské studium představuje první etapu v procesu celoživotního vzdělávání a profesního vývoje učitele. Tato krátká, ale o to intenzivnější příprava na výkon učitelské profese, by měla vést u absolventů k dosažení alespoň minimální úrovně základních učitelských kompetencí, na jejichž základě pak začínající učitelé postupně spějí k učitelské způsobilosti. Od učitelských fakult se dnes očekává celkové zvýšení úrovně učitelského studia, včetně pedagogicko-psychologické přípravy. Aby byli žáci dostatečně připraveni - je nutné mít také dostatečně připravené učitele, pedagogy, kteří se stanou průvodci vzdělávání pro své žáky. Učitel by neměl disponovat pouze širokými odbornými znalostmi, ale také souborem pedagogických kompetencí.