Diplomová práce: Návrh konceptu plánování a řízení materiálových toků a zásob v hutnicko-strojírenském logistickém řetězci

Předložená disertační práce je zaměřena na zvyšování výkonu výrobních procesů se složitými vícesměrnými materiálovými toky, technologicky náročnou výrobou s vícenásobným stupněm zpracování finálního produktu a výskytem plovoucích úzkých míst v prostředí logistických řetězců hutní a navazující strojírenské výroby.

Cílem je navrhnout nový koncept plánování a řízení výroby, materiálových toků a zásob, založený na implementaci principů teorie omezení a managementu úzkých míst, který povede ke zvýšení výkonu výrobních procesů v hutnicko-strojírenském logistickém řetězci. Uvedený cíl je naplňován pomocí následujících dílčích cílů:

- rozšíření aplikaci dnes již známých přístupů teorie omezení a managementu úzkých míst pro zvýšení výkonnosti výrobních procesů i logistických řetězců na oblast zakázkové a malosériové výroby v oboru hutní a navazující strojírenské výroby,
- omezení dopadů specifických podmínek těchto odvětví na možnosti implementace principů vycházejících z teorie omezení a managementu úzkých míst a maximalizace efektů z hlediska rozdílných výrobních procesů sdružených do logistických řetězců,
- zobecnění získaných poznatků z nově navrženého konceptu plánování a řízení výroby, materiálového toku a zásob pro jejich implementaci ve výrobních procesech a logistických řetězcích obdobného charakteru.

Cíle práce jsou plněny prostřednictvím případové studie z oblasti konkrétního hutnicko-strojírenského logistického řetězce. Studie je realizována v prostředí s proměnlivou poptávkou, kdy logistický řetězec není, při dosavadním způsobu plánování a řízení výroby, schopen uspokojit všechny požadavky zákazníků a je tedy nutné zvýšit disponibilní kapacitu jeho zdrojů (jeho výkon).

V práci navržený koncept plánování a řízení výroby, materiálových toků a zásob je založen na principu tvz. výrobních linií. Výrobní linii autor definuje jako časově nebo prostorově vymezenou výrobní kapacitu pro kumulovanou realizaci segmentu výrobků s vysokým potenciálem hromadnosti výroby. Uvedený princip umožňuje rozdělení složité výroby na rychlé a pomalé výrobní linie. Větší část sortimentu je zpracovávána na rychlé výrobní linii, kterou je možné řídit na základě konceptu hromadné výroby a využívat tak jeho výhod. Zbývající část sortimentu je řízena podle principů malosériové a kusové výroby.

Na rychlé linii dochází k omezení fluktuace plovoucích úzkých míst, zvýšení rovnoměrnosti, pravidelnosti a plynulosti materiálových toků, zvýšení výkonnosti výrobních zařízení a zjednodušení systému plánování a řízení výroby. Na pomalé výrobní linii je sice nutné reagovat na složitost materiálových toků, dynamický přesun úzkých míst a řízení ochranných zásobníků před těmito omezeními, ale ve výrazně menším rozsahu, s nižším stavem rozpracované výroby a při omezení pozornosti pouze na vybrané uzly, které představují riziko ztráty výkonu.

Z poznatků a zkušeností získaných v průběhu realizace případové studie je možné konstatovat, že i v podmínkách hutní druhovýroby a strojírenství je možné tvůrčím způsobem aplikovat obecné principy teorie omezení a managementu úzkých míst a touto formou nalézt potenciál pro významné navýšení využití kapacit výrobních zdrojů a výkonu celého logistického řetězce.