Současné podnikatelské prostředí nabývá velmi dynamické podoby a je čím dál složitější uspokojit potřeby a přání zákazníků v nižším čase a s vyšší úrovní kvality než konkurenční společnosti. Rychlost a efektivnost toků při uspokojování potřeb je zajištěna pomocí uplatnění logistického přístupu. Zásady logistiky je nutno využívat v průběhu celého logistického řetězce, který začíná vznikem požadavku na produkt či službu a pokračuje až k dodání produktu spotřebiteli. Ani potom však využití logistických přístupů není u konce. Aplikace logistického myšlení pokračuje ve výrobním podniku i v procesech následujících po výrobě, například napomáhá efektivnímu způsobu likvidace, nebo zajištění servisních služeb u prodaného zboží.
Výrobní podnik bývá zřídka zcela samostatný, a tak je rychlost a efektivnost procesů závislá kromě zajištění úspěšnosti logistického řetězce také na úspěšnosti dodavatelského řetězce. Rychlost logistického řetězce je dána nejslabším článkem řetězce uvnitř podniku, který bývá označován jako úzké místo. Úzké místo nelze v procesu odstranit, lze ho pouze více zprůchodnit a zrychlit tak proces a tím i celý logistický řetězec.
Z proměnlivosti vnitřních a vnějších podmínek vyplývá riziko neúspěšnosti, které může vést v extrémním případě ke ztrátě odběratelů a následnému krachu podniku. Protože jeden chybný krok se šíří celým řetězcem a může negativně ovlivnit celý proces.
Pro maximální možnost eliminace hrozících rizik z neúspěchu je potřeba, aby podnik aplikoval v co nejvyšší možné míře pravidla logistiky. Ve výrobním podniku je zásadní zajistit efektivní proces plánování výroby, který je závislý na správné předpovědi poptávky. Podnik tak musí dobře znát potřeby svých odběratelů a musí být připraven pružně reagovat na změny poptávky úpravou výrobního procesu. V případě nepřesného odhadu potřeby zboží vzniká přebytečná zásoba, která přestavuje pro podnik ztráty kapitálu, který by mohl být využít efektivněji.
Se vznikem přebytečné zásoby je spojeno mnoho dalších negativních důsledků. Především se jedná o vázaný kapitál ve formě materiálu, zvýšené náklady na skladování, náklady na manipulaci, riziko neprodejnosti zboží z důvodu nižší životnosti a v poslední řadě náklady na likvidaci produkce. Na základě významnosti optimalizace plánování výroby pro efektivnost celého řetězce byl vytyčen cíl pro zpracování této práce.
Cílem práce je dosažení efektivnější metodiky plánování výroby v podniku Kofola a.s. Zavedením efektivnějšího způsobu plánování výroby by mělo být docíleno snížení nároků na skladovou kapacitu o 15 %. Tím by měl vzniknout předpoklad pro efektivnější řízení skladových zásob a snížení celkových nákladů.
Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř dílčích částí. V první části bude představena společnost, její základní údaje, struktura a současný proces plánování výroby. Druhá část bude věnována teoretickým východiskům týkajících se metod plánování výroby a řízení zásob. Budou zde vysvětleny základní pojmy, které souvisejí s problémem plánování výroby a vznikem přebytečné zásoby, a popsány metody využité v aplikační části pro získání výstupu práce. Obsahem třetí části bude aplikace teoretických znalostí. Dále bude provedena analýza skladových zásob a plánování výroby. Pomocí analýz budou vybrány výrobky - reprezentanti, na jejichž příkladu budou prezentovány možnosti zlepšení procesu plánování výroby. Dále bude v této části následovat stanovení kritéria pro odhalení přebytečné zásoby. Pomocí tohoto kritéria bude v závěrečné části této diplomové práce vyhodnocen přínos pro společnost, když zavede návrh na zlepšení do svého procesu plánování výroby.