1 a) Dělení mimořádných událostí podle podstaty dějů: Mimořádné události lze na základě podstaty dějů rozdělit do tří skupin (viz obr. 1): • přírodní, • antropogenní, • kombinované.
Obr. 1: Dělení mimořádných událostí
A) Přírodní mimořádné události vznikají působením přírodních sil pozemských i mimozemských, které jsou výsledkem změn akumulace energie uvnitř Země nebo na jejím povrchu. Energie vzniká např. třením pevného obalu Země a jejích tekutého jádra v důsledku rozdílných rotací, rozpadem radioaktivních látek, tlakem zemských vrstev a bloků. Formy stabilizace energetického potenciálu jsou pak reprezentovány seismickou aktivitou, vulkanickou činností, sesuvy půdy, pohyby vodní hladiny (povodně), extrémními meteorologickými jevy (větrné smrště, abnormální sucha), které mohou být umocněny doprovodnými nebo následnými ději.
B) Antropogenní mimořádné události jsou důsledkem činnosti člověka. Podle oblasti lidské činnosti se rozlišují mimořádné události: • technogenní (technického původu, dopravní), • environmentální, apod. Mimořádné události technického původu jsou spojeny s využitím výrobního potenciálu, jejich příčina je v selhání lidského faktoru nebo techniky (viz obr. 2). Tyto mimořádné události jsou prezentovány především požáry, výbuchy a výronem škodlivin. Často se však jedná o kumulaci uvedených dějů.