Státnicové otázky: Vypracované státnicové otázky z okruhu Pracovní a průmyslová rizika
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta bezpečnostního inženýrství
- Kategorie:Nezařazené
- Podkategorie:Bezpečnost
- Předmět:Pracovní a průmyslová rizika
- Autor:aladeen
- Ročník:5. ročník
- Rozsah A4:68 strán
- Zobrazeno:1 793 x
- Stažené:8 x
- Velikost:1,2 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:10787
- Poslední úprava:11.09.2017
A: Druhy pracovních rizik a jejich charakteristika včetně příkladů
Pracovní rizika vyplývají ze složek, jež mají určité vlastnosti, vzájemně na sebe působí a ovlivňují se, plní určité funkce s ohledem na stanovený pracovní úkol v daných podmínkách. Z hlediska typu interakcí všech složek, k nimž v pracovních systémech dochází, lze rozlišit dva směry působení:
- pracovního prostředku, pracovního procesu a pracovního prostředí na člověka
- a způsob, kterým člověk využívá svou výkonovou kapacitu (fyzickou, senzorickou a mentální) při práci.
Působení pracovního prostředku, tj. určitého typu stroje či zařízení, používané pracovní postupy a technologie, ale i charakter prostředí, mohou být jak pozitivní, tak negativní. Pozitivní působení je např. získávání nových dovedností, znalostí, zvýšení fyzické zdatnosti, odolnosti proti zátěži (větší zátěžová tolerance), uspokojení z práce apod.
Negativní působení je např. únava (lokální, celková, chronická), potíže a příznaky týkající se dysfunkce smyslových analyzátorů (zrak, sluch), poškození svalově kosterního či nervového systému, vnitřních orgánů, vznik pracovních úrazů, průmyslových otrav a nemocí z povolání.
Pracovní proces je definován jako časový a prostorový postup vzájemného působení (interakce) osob, pracovního zařízení, materiálu, energií a informací v mezích určitého pracovního systému. Riziko či rizikovost pracovního systému je dána pravděpodobností, že při určitých vlastnostech výrobního zařízení, použitého v pracovním procesu může dojít k poškození zdraví.
Rizikový faktor pracovního prostředí je takový faktor, jehož účinek za určitých podmínek vede k onemocnění, úrazu nebo ke snížení pracovní schopnosti pracovníka. Podle úrovně a trvání expozice se škodlivý faktor pracovního prostředí může stát nebezpečným v různém rozsahu.
Cílem prevence je dosažení takového stavu výrobního zařízení a výrobního procesu, který je označen jako bezpečný (bezrizikový) a v němž současně vlastnosti výrobního zařízení splňují předepsané normy a technologické procesy probíhají v normativně stanovených podmínkách.
Pracovní rizika vyplývají ze složek, jež mají určité vlastnosti, vzájemně na sebe působí a ovlivňují se, plní určité funkce s ohledem na stanovený pracovní úkol v daných podmínkách. Z hlediska typu interakcí všech složek, k nimž v pracovních systémech dochází, lze rozlišit dva směry působení:
- pracovního prostředku, pracovního procesu a pracovního prostředí na člověka
- a způsob, kterým člověk využívá svou výkonovou kapacitu (fyzickou, senzorickou a mentální) při práci.
Působení pracovního prostředku, tj. určitého typu stroje či zařízení, používané pracovní postupy a technologie, ale i charakter prostředí, mohou být jak pozitivní, tak negativní. Pozitivní působení je např. získávání nových dovedností, znalostí, zvýšení fyzické zdatnosti, odolnosti proti zátěži (větší zátěžová tolerance), uspokojení z práce apod.
Negativní působení je např. únava (lokální, celková, chronická), potíže a příznaky týkající se dysfunkce smyslových analyzátorů (zrak, sluch), poškození svalově kosterního či nervového systému, vnitřních orgánů, vznik pracovních úrazů, průmyslových otrav a nemocí z povolání.
Pracovní proces je definován jako časový a prostorový postup vzájemného působení (interakce) osob, pracovního zařízení, materiálu, energií a informací v mezích určitého pracovního systému. Riziko či rizikovost pracovního systému je dána pravděpodobností, že při určitých vlastnostech výrobního zařízení, použitého v pracovním procesu může dojít k poškození zdraví.
Rizikový faktor pracovního prostředí je takový faktor, jehož účinek za určitých podmínek vede k onemocnění, úrazu nebo ke snížení pracovní schopnosti pracovníka. Podle úrovně a trvání expozice se škodlivý faktor pracovního prostředí může stát nebezpečným v různém rozsahu.
Cílem prevence je dosažení takového stavu výrobního zařízení a výrobního procesu, který je označen jako bezpečný (bezrizikový) a v němž současně vlastnosti výrobního zařízení splňují předepsané normy a technologické procesy probíhají v normativně stanovených podmínkách.