Francie Metropolitní Francie je s rozlohou přes 543 tisíc km2 největším státem západní Evropy, z evropských zemí je třetí za Ruskem a Ukrajinou. I z tohoto důvodu je francouzská krajina velmi rozmanitá. Obecně lze říci, že na západě území převažují pánve a nížiny, jež se směrem na východ a jih zvedají do vrchovin a pohoří. Západní polovina země je tvořena Francouzskou nížinou, východní část je členitější. Nejvýznamnějšími přírodně geografickými jednotkami jsou Pařížská pánev na severu a Francouzské středohoří v jižní části země. Povrch z Pařížské pánve na východ přechází do pahorkatin a vrchovin (nejznámější Ardeny), směrem na západ se rovněž zvedá v nižší pahorkatiny. Tyto oblasti byly utvářeny prvohorním vrásněním, což určuje jejich dnešní charakter nízkých pohoří a vrchovin s menšími rozdíly nadmořských výšek. Francouzské středohoří je rozsáhlým horopisným celkem. Je tvořené převážně žulovým masivem vytvářejícím náhorní plošinu, z níž vystupují geologicky mladší vyhaslé sopky. Jih oblasti tvoří vápencové pohoří Cevenny s hlubokými kaňony řek. Na jihozápadě se nachází Akvitánská pánev, jež přechází v Pyreneje, druhé nejvyšší francouzské pohoří. V jihovýchodní části země od pobřeží až po hranici se Švýcarskem se zvedají Alpy, nejmohutnější horský systém Evropy