Hutnictví můžeme podle druhu výroby rozdělit na koksárenství, aglomeraci, výrobu surového železa, výrobu oceli a neželezných kovů, tváření kovů, slévárenství a řadu dalších technologií.
Tyto technologie se často překrývají se strojírenstvím a hornictvím.
Z uvedeného vyplývá, že při těchto technologiích bude vznikat značné množství odpadních produktů, ať již ve formě plynných a prachových emisí, tak i z transportu surovin, obalové techniky, vyzdívek technologických zařízení, používaných chladicích médií, vysokopecních a ocelářských strusek a kovového odpadu.
Kromě znečišťování vzduchu, vod a půdy ovlivňuje hutnictví okolní prostředí také hlukem, tepelným a světelným zářením a v současnosti velmi sledovaným radiačním účinkem některých druhů strusek a především používaného ocelového odpadu.