vzduch • obecný název pro chemickou směs plynů a prvků;
atmosféra • vnější sférický plynný obal Země; • celková hmotnost zemské atmosféry = 5,1.109 - 5,2.1018 kg; • výška atmosféry 30 - 40 000 km; • skládá se ze souboru plynných vrstev, jejichž hustota směrem od zemského povrchu klesá → pokles barometrického tlaku- na povrchu Země p = 1 013,25 hPa, ve 100 km p = 0,1 Pa;
členění atmosféry: • dle teploty: • troposféra - nejspodnější vrstva; zaujímá 8/10 z celkové hmotnosti vzduchu a obsahuje téměř všechnu vodní páru; odehrávají se zde veškeré povětrnostní procesy; teplota z výškou klesá asi o 0,6 °C na 100 m (výjimka - teplotní inverze); horní hranici troposféry určuje náhlý zlom teplotní křivky - začíná izotermie = končí troposféra; sahá do výše 7 - 18 km ( v rovníkových oblastech 16 - 18 km, v mírném pásmu 10 - 12 km, na pólech 7 - 9 km); horní hraniční vrstva = tropopauza, která je 1 - 2 km silná a jde o přechodovou vrstvu; z celkového toku sluneční energie pohltí asi 19 % hlavně infračerveného záření (vodní pára, CO2, prach); • stratosféra - sahá do výšky 50 km; ve spodní části (asi do výše 20 km) zůstává teplota stálá - hluboko pod bodem mrazu (na rovníku -76 °C - -80 °C, v mírném pásmu -51 °C - -61 °C, na pólech -64 °C - -68 °C); vrstva 20 - 50 km obsahuje značné množství ozonu = ozonosféra - pohlcuje sluneční záření, tzn. že teplota s výškou roste; vzniká působením ultrafialového slunečního záření, jehož vlivem se rozpadají molekuly O2 na atomy a ihned se znovu spojují s jinou molekulou O2 ( O + O2 = O3); • mezosféra - sahá do výšky 80 km; nastává zde silný pokles teploty - pod horní hranicí je nejnižší hodnota -95 °C; mohutní zde ionosféra (60 - 500 km) = tvořena ionizovanými atomy plynů a je důležitá pro přenos radiových signálů; horní hranice je tvořena menopauzou; • termosféra - dosahuje výšky 800 km; teplota už pouze roste - ve výšce 150 km = 600 °C; • exosféra - vnější vrstva atmosféry; plynule přechází do meziplanetárního prostoru; • magnetosféra - nad 600 km;