• 5. stol. př. n. l. - Hippokrates a Empedokles a Aristoteles - zkoumají přírodu, organismy a vztahy mezi nimi, • 17. a 18. stol. - Antoni van Leeuwenhoek (Lévnhúk) - podrobněji studuje potravní řetězce a populace, • 19. stol. - Charles Darwin - studuje vztah organismů k prostředí (evoluce přírodním výběrem) • termín poprvé použil Ernst Haeckel (německý filozof a biolog, 1834 - 1919) v roce 1896, položil základy ekologie, z části vycházel z díla Charlese Darwina, • jako zvláštní odvětví biologie uznána na mezinárodním botanickém kongresu v Bruselu v roce 1910, • největší rozvoj v 50. - 60. letech 20. století.
z řečtiny: oikos (prostředí, dům, domácnost) + logos (věda)
Pozn.: ekonomie - oikos + nomos (pravidlo) => ekologie řeší, podle jakých vědeckých poznatků a vztahů v našem domě žijeme, ekonomie udává pravidla, podle kterých v našem domě musíme žít, hospodařit