Procesy jsou projevem přeměny a toku hmot, informací, vztahů a závislostí. Tyto přeměny a toky mohou probíhat samovolně anebo řízené. Z toho pohledu lze řízení charakterizovat šesti větami: 1. Řízení je přivedení procesu z jednoho stavu do druhého. Tato věta vyjadřuje onu přeměnu kvality, kvantity, vztahů nebo závislostí. 2. Řízení je cílevědomý proces. Tato věta vyjadřuje úlohu lidského faktoru v řízení. Jen subjekt znalý podmínek, ze kterých proces vychází a znalý, kam se má dostat, v pravém slova smyslu tento proces řídí. Všechny ostatní změny jsou jen nahodilé, se samovolným pohybem, neřízené. 3. Při řízení dochází k přeměně vstupů do procesu na výstupy z procesu, čili k přeměně zdrojů na výrobky nebo jiné výstupy z procesu. 4. Řízení přispívá a podmiňuje v procesu výroby vytváření nové hodnoty. Nová hodnota na výstupu z procesu odpovídá vlivu přeměny a toku hmot, informací, vztahů a závislostí, jak praví specifikace procesu. 5. Řízení je charakteristické vytvářením podmínek pro jednotlivé etapy řízení. Pro každou etapu řízení připravuje řídicí subjekt dílčí předpoklady na vstupu do procesu. 6. Řízení probíhá v prostoru a čase. Řízení tedy není dílem jediného okamžiku. V důsledku vytváření předpokladů na vstupní straně procesu se jeho průběh rozprostírá v čase, má svou časovou dimenzi, a tudíž lze fyzikálním způsobem měřit jeho průběh či trvání. Stejně tak je řízení spojeno s prostorem. Je omezeno či determinováno prostorovými dimenzemi ve shodě s prostorovým vymezením procesu.