1. Teorie technické diagnostiky základní pojmy, rozdělení, průběh procesu opotřebení a poškození, diagnóza (detekce, lokalizace, specifikace, predikce).
Pomocí technické diagnostiky, která má na starosti inspekční a revizní činnost, můžeme rozhodnout o včasné nutnosti a rozsahu opravy, patří k nástrojům a prostředkům autonomní údržby. Technická diagnostika je základním atributem ovlivňující bezpečnost provozu. Zavedením technické diagnostiky na strojní součásti se snižují náklady na údržbu, např. při výměně olejů, náhradních dílů apod. a na ztráty vzniklé poruchami strojů jako jsou prostoje vzniklé při haváriích stroje, vadné výrobky vzniklé nepřesností výroby apod. Technická diagnostika je obor zabývající se metodami a prostředky zjišťování technického stavu objektu (mluvíme především o bezdemontážní a nedestruktivní diagnostice).
Metody: -nedestruktivní diag. -bezdemontážní diag. - testová(funkční),fyzikální-vibrodiagnstika,tribo,termo,akustickádiagnstika Základní pojmy: o DIAGNÓZA - analýza okamžitého technického stavu objektu resp. vyhodnocení provozuschopnosti objektu za daných provozních podmínek. Základní úkoly diagnózy jsou
Detekce - odhalení existence vznikající poruchy Lokalizace - určení místa, vadné části nebo uzlu vznikající poruchy Specifikace - stanovení příčiny vznikající poruchy vyhodnocením diagnostického signálu tzn. okamžitým stanovením a geneze po dobu provozu Predikace - určení prognózy zbytkové životnosti (času do nutné opravy) za účelem strategického plánování a řízení údržby.