Pesach je svátkem svobody, dnem vzpomínky na události spojené s odchodem židů z Egypta. Svátek začíná 14. Nisanu a trvá osm dní. První a poslední dva dny jsou svátky, čtyři dny mezi nimi polosvátky, během kterých je dovolené vykonávat domácí práce.
Vše co si připomínáme při pesachu je zaznamenáno v tóře. Byla to těžká práce v Egyptě , útlak a nakonec pokus o zničení židovského lidu Faraonem. Hospodin ale na svůj národ nezapomněl a přikázal Mojžíšovi a Áronovi, aby žádali u faraona propuštění národa židovského. Faraon váhal a nechtěl propustit židy a proto Hospodin potrestal Egypt strašnými pohromami, které známe jako deset ran Egyptských. Poslední rána, po které se faraon rozhodl propustit židy, bylo usmrcení všech prvorozených Egypťanů v všech egyptských obydlích. Aby anděl smrti, který přešel přes noc celou zem, poznal židovské domy, přikázal Hospodin Židům potřít rámy i prahy u dveří krví z beránka. Takto označené domy anděl smrti obešel a nikoho nezabil.Od toho je odvozené jméno svátku „pesach“ (přejít, obejít, vyhnout se).