Skripta: Skripta z Managementu
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:87,8 %
- Typ:Skripta
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Provozně ekonomická fakulta
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Management
- Předmět:Management
- Autor:pandoras.box
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:177 strán
- Zobrazeno:404 x
- Stažené:0 x
- Velikost:3,5 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:11040
- Poslední úprava:07.11.2017
1 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ KATEGORIE
1.1 PODSTATA EKONOMICKÉ ČINNOSTI
Za základ ekonomického života lze považovat snahu člověka zpříjemnit si život, uspokojovat své potřeby. Proces uspokojení potřeby lze označit jako spotřebu. Člověk však naráží na zdrojovou omezenost, které mu příroda nabízí. Předměty, které člověk potřebuje popř., po kterých touží, označujeme jako tzv. ekonomické statky. Ekonomické statky neexistují v neomezené míře a je třeba je vyrábět, aby byly k dispozici. Základem ekonomického života je tedy nepřetržitá výroba statků a služeb - lidé vyrábějí proto, aby uspokojovali své potřeby (Macáková a kol., 2002).
Výroba je činnost, v rámci které dochází k přeměně přírodních zdrojů v ekonomické statky. Při této výrobě člověk používá vzácné statky, tzv. výrobní faktory - práci, půdu a kapitál.
1. Práce - jedná se o lidskou činnost vytvářející statky a služby, jejímž nositelem je člověk, který se však nerodí jako výrobní faktor. Práce jako výrobní faktor je limitovány mimoekonomicky co do množství a kvality. Odlišujeme tedy pojem pracovní síla, který znamená souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. Výsledkem použití práce je mzda.
2. Půda (přírodní zdroje) - půda je produktem přírody, avšak není volným statkem. Její množství přírodě nacházíme v omezené míře. Půda je vzácným statkem i přes to, že není výsledkem výroby, což se odráží v její ceně. Ti, kteří půdu vlastní jsou ve výhodě oproti těm, kteří ji nevlastní. Těmito výhodami se myslí pozemkové renty, a tedy důchody plynoucí z půdy. Půdu potřebuje zemědělská a lesní výroba, avšak je potřebná i ve stavebnictví za účelem stavebních pozemků (bydlení, továrny, sklady, správní budovy apod.). Půda je součástí přírodních zdrojů, kam zahrnujeme např. nerostné suroviny a přírodní materiály, jejichž množství je stejně jako u půdy omezené
3. Kapitál - jedná se o vyrobené statky za účelem výroby statků jiných, hovoříme o kapitálových statcích. Kapitál je tedy výsledkem předchozí výroby, který nebyl vyroben pro bezprostřední spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem (např. hrábě, sklízecí mlátička, továrna atd.) Výsledkem použití kapitálu je zisk či úrok, jsou výnosem kapitálu. Rozlišovacím znakem kapitálu je účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk (resp. úrok) a není důležité, zda tohoto zisku bude či nebude dosaženo. Zisk je hlavní hnací silou ekonomického rozvoje. Zvláštní formou kapitálu je technologie, kdy se nejedná o hmotné statky, avšak o myšlenky, originální řešení výrobního postupu apod.
1.1 PODSTATA EKONOMICKÉ ČINNOSTI
Za základ ekonomického života lze považovat snahu člověka zpříjemnit si život, uspokojovat své potřeby. Proces uspokojení potřeby lze označit jako spotřebu. Člověk však naráží na zdrojovou omezenost, které mu příroda nabízí. Předměty, které člověk potřebuje popř., po kterých touží, označujeme jako tzv. ekonomické statky. Ekonomické statky neexistují v neomezené míře a je třeba je vyrábět, aby byly k dispozici. Základem ekonomického života je tedy nepřetržitá výroba statků a služeb - lidé vyrábějí proto, aby uspokojovali své potřeby (Macáková a kol., 2002).
Výroba je činnost, v rámci které dochází k přeměně přírodních zdrojů v ekonomické statky. Při této výrobě člověk používá vzácné statky, tzv. výrobní faktory - práci, půdu a kapitál.
1. Práce - jedná se o lidskou činnost vytvářející statky a služby, jejímž nositelem je člověk, který se však nerodí jako výrobní faktor. Práce jako výrobní faktor je limitovány mimoekonomicky co do množství a kvality. Odlišujeme tedy pojem pracovní síla, který znamená souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. Výsledkem použití práce je mzda.
2. Půda (přírodní zdroje) - půda je produktem přírody, avšak není volným statkem. Její množství přírodě nacházíme v omezené míře. Půda je vzácným statkem i přes to, že není výsledkem výroby, což se odráží v její ceně. Ti, kteří půdu vlastní jsou ve výhodě oproti těm, kteří ji nevlastní. Těmito výhodami se myslí pozemkové renty, a tedy důchody plynoucí z půdy. Půdu potřebuje zemědělská a lesní výroba, avšak je potřebná i ve stavebnictví za účelem stavebních pozemků (bydlení, továrny, sklady, správní budovy apod.). Půda je součástí přírodních zdrojů, kam zahrnujeme např. nerostné suroviny a přírodní materiály, jejichž množství je stejně jako u půdy omezené
3. Kapitál - jedná se o vyrobené statky za účelem výroby statků jiných, hovoříme o kapitálových statcích. Kapitál je tedy výsledkem předchozí výroby, který nebyl vyroben pro bezprostřední spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem (např. hrábě, sklízecí mlátička, továrna atd.) Výsledkem použití kapitálu je zisk či úrok, jsou výnosem kapitálu. Rozlišovacím znakem kapitálu je účelovost vložených prostředků, snaha dosáhnout zisk (resp. úrok) a není důležité, zda tohoto zisku bude či nebude dosaženo. Zisk je hlavní hnací silou ekonomického rozvoje. Zvláštní formou kapitálu je technologie, kdy se nejedná o hmotné statky, avšak o myšlenky, originální řešení výrobního postupu apod.