Rozebírá jednak přenos slova a textu, jednak tezaurace (uskladnění).
V prehistorii byla původně klíčová orální kultura, nešlo uskladňovat slova jinak než pamětí - důležitost šamanů a jejich stabilní paměti snaha kmenů o co největší stabilitu uskladnění slov v paměti, bez obměn a projevů individuality - konzervatizmus přenos slova závislý hlavně na síle hlasu, ale objevuje se i rozvinutější signalizace (optická - kouř, → charakteristická pro Evropu; a akustická - spíše Afrika, bubny) Tezaurace - dochováno v ságách, odyseách apod.
Z prehistorické do historické fáze se dostáváme vynálezem písma - zajišťuje uskladnění a přenos informací → text se osvobozuje od časové i prostorové vázanosti (snadnost předání závislá na médiu, které ovšem může podlehnout zkáze) - polovina 3. tis p.K. nezávisle na sobě vzniká písmo v Egyptě, Indii, Mezopotámii, v předkolumbovské Americe Písmo se objevuje ve třech fázích většinou v elitních skupinách obyvatelstva po tom, co mu rolníci dali materiální základ 1) piktogramy - postavené na obrázcích (Egypt) 2) slabičné - asijské jazyky 3) hláskové/fonetické - pro nás zlomové, 1 500 - z města Ugarito (sev. Sýrie) se šíří dál do Fénikie (od nich i Arabové a jejich aramejština), vých. Středomoří → 8 st. p.K. - Řekové a jejich alfabeta (dál do latinky a abecedy, cyrilice)