1. Komunikace ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ - sociální interakce uskutečňovaná prostřednictvím sdělení (= sdělování, směna a distribuce informací + jejich sdílení v sociálním prostoru) - klíčovým nástrojem komunikace je symbol - standardizovaný znak vyjadřovaný v rámci zavedených konvenčních pravidel komunikace (znakový systém - kód) - rozlišujeme tedy složku sémantickou (významovou - sdělovaný význam) a syntaktickou (problematika komunikačních kanálů, kapacity, šumů či redundance…) - lidská komunikace je kódovaná a symbolická - komunikace tedy zahrnuje znaky a kódy: - znak - forma artefaktu jednání - reprezentuje jiný fenomén - označující konstrukt - zastupuje ěco jiného - kód - systém znaků - tvoří silnější kulturní nástroje výkladu reality - řídí se pravidly, díky nimž jej lze dekódovat - vysílání, přijímání znaků i kódů je postaveno na předpokladu sociálních vztahů - komunikace tvoří centrální bod života každé kultury; kultura stojí na komunikaci; studium komunikace v kontextu studia kultury - médium = nástroj pro sdělování informací, jejich uskladnění nebo transport; efektivní pohyb informací v čase i prostoru ale předpokládá právě standardizaci znaků a znakového systému