Zpravodajství je jedna ze základních novinářských činností. Zároveň je to ale také produkt této činnosti.
Zpravodajství nemá na rozdíl od publicistiky obsahovat názor autora/žurnalisty, má pouze tlumočit fakta. Novináři je vyhledávají, shromažďují, třídí, vybírají, do určité míry interpretují a zveřejňují v médiích. Zpravodajství přitom vychází z několika na sobě nezávislých zdrojů - mimo jednoznačná oznámení a krátké zprávy.
Při zpracovávání informací do podoby žurnalistických produktů využívají média publicistický jazykový styl, který v sobě zahrnuje nejen styl publicistiky, ale i styl zpravodajství, jenž je předmětem této publikace.
Při žurnalistické tvorbě je důležité uvědomovat si, že média se neobracejí na jednotlivce, ale na publikum. Každé médium tedy má svou cílovou skupinu lidí, kteří mohou mít různé vzdělání, zaměstnání, věk a podobně. Média pak své cílové skupině přizpůsobují uveřejňované materiály. Vzhledem ke své cílové skupině vybírají nejen relevantní obsah, ale přizpůsobují jí také styl tvorby svých materiálů.
Má-li tedy médium ve své cílové skupině, zjednodušeně řečeno, část lidí s vysokoškolským vzděláním, ale také část se základním vzděláním, musí svůj styl přizpůsobit „nejnižšímu společnému jmenovateli“, tedy lidem se základním vzděláním. Novináři v každém médiu prostě musí své články psát (hovoříme-li o psané žurnalistice; ovšem princip je stejný pro jakoukoliv formu žurnalistiky) tak, aby jim rozuměl každý člen cílové skupiny. Oblíbené žurnalistické rčení zní: Piš tak, aby tomu rozuměla i babička z Kopanic.