Učebnice je určena pro studenty bakalářského a inženýrského stupně studia na Lesnické a dřevařské fakultě. Pokrývá problematiku genetiky v rozsahu, který je potřebný pro pochopení mechanismů, jakými se utváří biologická rozmanitost na její nejnižší úrovni, tedy na úrovni variability genomů jedinců v rámci populací živých organismů (s důrazem na lesní dřeviny jako příklad diploidních, pohlavně se rozmnožujících eukaryotických organismů) a pochopení toho, jak lze tuto diverzitu využít v praktickém lesnictví. Podrobněji se věnují populační a kvantitativní genetice, protože tyto odbory genetiky jsou důležité pro chápání evoluce živých systémů a obzvlášť mikroevoluce. Vzhledem na možné mezery v obecném rozhledu z biologie a obzvlášť z genetiky, se kterým přicházejí na univerzitu mnozí z absolventů středních škol, zasahuje učebnice i do oblastí, které nejsou bezprostředne náplní genetiky ani šlechtění sensu stricto. Základné informace z biochemie a buněčné biologie, týkající se cytologických a molekulárních základů dědičnosti, jsou nutné nejenom pro pochopení analýz genetických markerů jako základních nástrojů hodnocení genetické proměnlivosti, ale i pro chápání fungování dědičnosti fenotypových znaků a procesů na populačni úrovni. Na základy obecné, populační, kvantitativní a evoluční genetiky navazují kapitoly věnovány uplatnění poznatků genetiky v lesním hospodářství. Zaměřují se na význam kvality zdrojů reprodukčního materiálu, roli jeho původu (provenience) a genetické aspekty systému pro získávání a používání lesního reprodukčního materiálu. Samostatný blok se zabývá péčí o genofond a genetické zdroje lesních dřevin. Učebnici uzavírá kapitola zaměřená na genetické aspekty introdukce lesních dřevin. Účelem učebnice je poskytnout informace k pochopení toho, jak funguje dědičnost živých organismů, jakými mechanizmy je utvářen genofond populací a druhů, a tedy i jak funguje evoluce živej prírody - a jak lze tyto mechanizmy využít v lesnictví.