Bible -Starý zákon
Samo slovo pochází z řeckého byblos, teda kniha. Bible se dělí na Starý a Nový zákon. K tomuto rozdělení došlo kolem r. 200 n.l. Tyto dva svazky se dále skládají z mnoha jednotlivých spisů, jež vznikaly v rozsahu několika staletí a jsou psány v různých jazycích: Starý zákon převážně hebrejsky, menší části aramejsky a řecky, Nový zákon je sepsán řecky. První překlad Starého zákona do řečtiny vznikl r. 300 ante v Alexandrii, a protože na něm pracovalo 70 učenců, nazývá se Septuaginta. Následovaly překlady Aquila, Theodotion a Symmachus. Vedle překladů do řečtiny existují i překlady do syrštiny, aramejštiny a latiny. Nejstarší syrský překlad Nového zákona se nazývá Diatessarón.. Zachovaly se překlady v několika koptických dialektech, arménštině, gruzínštině a arabštině. Kolem r. 200 ante vytlačila latina řečtinu, proto zhruba v téže době vznikly dva překlady - Afra a Itala, často nazývané jako Prevulgáty. Asi od r. 338 n.l. pracoval na revizi a novém překladu sz a nz církevní otec Jeroným (latinsky Hieronymus).