Studijní materiál: Empirický výzkum v sociologii venkova a zemědělství
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:98,9 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Česká zemědělská univerzita v Praze
- Fakulta:Provozně ekonomická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Sociologie
- Předmět:Metody a techniky sociálního výzkumu
- Autor:pandoras.box
- Ročník:4. ročník
- Rozsah A4:14 strán
- Zobrazeno:1 610 x
- Stažené:4 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:11399
- Poslední úprava:08.01.2018
Metody a techniky sociologického výzkumu
Sociologická metodologická literatura je dnes nesmírně rozsáhlá. Položíme-li si základní otázku, zda existuje specifická metodologie pro sociologický výzkum venkova a zemědělství, musíme na ni odpovědět záporně. Od svého vzniku používá sociologie venkova a zemědělství zhruba stejný soubor metod a technik, jako kterákoliv z četných specializovaných sociologických disciplín (sociologie průmyslu, sociologie rodiny, sociologie města, sociologie volného času, sociologie práva, atd.).
Ovšem některé metody a techniky sociologického výzkumu jsou vhodnější, neboť jsou schopny lépe zachytit a vysvětlit sociální skutečnost venkova a zemědělství. Volba relevantních metod a technik pak závisí vždy na erudovanosti a zkušenosti sociologa.
Jaké cíle si sociologický výzkum klade?
Sociologický výzkum je nástrojem, kterým sociolog používá, má-li odpovědět na otázky, týkající se existence, rozsahu a vývoje společenských jevů a procesů. Metody a techniky sociologického výzkumu slouží k odhalování jejich existence, k jejich zachycení a zviditelnění, popisu hlavních rysů, k prozkoumání souvislostí a vztahů s nimi spojených, k porozumění jejich významu a společenskému dosahu.
Součástí sociologického výzkumu je předložení kompletních výsledků zkoumání v takové formě, aby byla využitelná jak pro teoretické zobecnění i pro praktické využití. Sociolog může naznačit sociální tendence a trendy, odhalit skryté společenské skutečnosti, změřit jejich význam a váhu. Jeho předností je, má-li schopnost porozumění a předvídavosti. Vedle precisního zvládnutí sociologických metod a technik se dobrý sociolog vyznačuje tím, že se dovede orientovat v nepřehledných situacích, přemýšlet netradičním způsobem a rozpoznat neobvyklé souvislosti. Dobrý sociolog má dar dvojího vidění - technického (pro kvalitní a přesné provedení sociologického výzkumu) a teoretického (pro zařazení nově poznaného do rámce již známých skutečností a souvislostí, pro vytvoření nových kategorií, pohledů a přístupů). Neoddělitelnými součástmi sociologické práce jsou intuice, inspirace, nadhled, dobrý vztah k lidem, schopnost sebereflexe a další předpoklady.
Sociologická metodologická literatura je dnes nesmírně rozsáhlá. Položíme-li si základní otázku, zda existuje specifická metodologie pro sociologický výzkum venkova a zemědělství, musíme na ni odpovědět záporně. Od svého vzniku používá sociologie venkova a zemědělství zhruba stejný soubor metod a technik, jako kterákoliv z četných specializovaných sociologických disciplín (sociologie průmyslu, sociologie rodiny, sociologie města, sociologie volného času, sociologie práva, atd.).
Ovšem některé metody a techniky sociologického výzkumu jsou vhodnější, neboť jsou schopny lépe zachytit a vysvětlit sociální skutečnost venkova a zemědělství. Volba relevantních metod a technik pak závisí vždy na erudovanosti a zkušenosti sociologa.
Jaké cíle si sociologický výzkum klade?
Sociologický výzkum je nástrojem, kterým sociolog používá, má-li odpovědět na otázky, týkající se existence, rozsahu a vývoje společenských jevů a procesů. Metody a techniky sociologického výzkumu slouží k odhalování jejich existence, k jejich zachycení a zviditelnění, popisu hlavních rysů, k prozkoumání souvislostí a vztahů s nimi spojených, k porozumění jejich významu a společenskému dosahu.
Součástí sociologického výzkumu je předložení kompletních výsledků zkoumání v takové formě, aby byla využitelná jak pro teoretické zobecnění i pro praktické využití. Sociolog může naznačit sociální tendence a trendy, odhalit skryté společenské skutečnosti, změřit jejich význam a váhu. Jeho předností je, má-li schopnost porozumění a předvídavosti. Vedle precisního zvládnutí sociologických metod a technik se dobrý sociolog vyznačuje tím, že se dovede orientovat v nepřehledných situacích, přemýšlet netradičním způsobem a rozpoznat neobvyklé souvislosti. Dobrý sociolog má dar dvojího vidění - technického (pro kvalitní a přesné provedení sociologického výzkumu) a teoretického (pro zařazení nově poznaného do rámce již známých skutečností a souvislostí, pro vytvoření nových kategorií, pohledů a přístupů). Neoddělitelnými součástmi sociologické práce jsou intuice, inspirace, nadhled, dobrý vztah k lidem, schopnost sebereflexe a další předpoklady.