Lidská Komunikace: se od zvířecí odlišuje řečí a symbolikou. Komunikace v psychologii : přenos informací Linie komunikace : - Tématická (obsahová) - o čem se hovoří… - Interpretační (smyslová) - jak je vnímána aktéry vakládána Sociální komunikace: • z lat. communicatio = vespolné účastnění, communicare = činit něco společným • v psychologii toto „činit něco společným“ znamená zbavit subjektivity, výlučné vázanosti na psychiku toho, kdo s druhým sdílí to svoje. • interakce prostřednictvím kódovaných symbolů verbálních a neverbálních, cílem, které je především sdělování významů pomocí konvenčních znaků Pro komunikaci je rozhodující • kdo říká • co • jakým kanálem • komu • s jakým účinkem a proč Funkce komunikace : informativní, instruktivní, přesvědčující, posilující motivující , záavnou, výchovnou, poznávací, únikovou Proces komunikace dynamický proces probíhající vždy mezi dvěma nebo více lidmi, má 4 fáze: 1. komunikátor si uvědomuje a precizuje myšlenku, kterou chce někomu sdělit 2. zapojuje formulátor - vybírá slova z paměti, která myšlenku co nejvýstižněji zastoupí 3. informace je zakódována (závisí na znalosti jazyka vlastní i partnera)) 4. vlastní artikulovaný projev včetně zpětné vazby (odpovědi na přijaté sdělení) Prvky komunikace • Komunikátor - ten, kdo mluví (vysílá zprávu - vysílání ovlivněno jeho osobností) ) • Komunikant - příjemce sdělení (příjem ovlivněn příjemcovo osobností) • Komuniké - sdělení - obsah komunikace (vysílaná zpráva - verb. či neverb.) • Komunikační kanál - médium (jak ? - osobně, telefon, TV, rádio, net) • Kdy mluví • Kde mluví • Proč mluví • S jakým účinkem • Zpětná vazba = odpovědí na přijaté sdělení • Komunikační šum - působí zkreslení sdělení (hluk)