Pojem „veřejná správa“ není u nás jako celek definován, a to ani Ústavou. V běžném textu je sice zmiňována, rovněž tak jako i v Listině základních práv a svobod, nikoliv však jako celek.
Veřejnou správu chápeme jednak jako činnost ve smyslu vydávání správních aktů, služby občanům apod., a jednak jako souhrn institucí, které tyto činnosti přímo nebo zprostředkovaně vykonávají.
Veřejná správa, jako záměrná činnost, představuje aktivity vykonávané ve veřejném zájmu. Naplňování tohoto zájmu je cílem veřejné správy. Působení veřejné správy nás provází téměř nepřetržitě, aniž bychom si to mnohdy uvědomovali.Z institucionálního hlediska náleží veřejná správa do sféry výkonné moci. Je tedy činností státu, která není soudnictvím, zákonodárstvím ani vládnutím.
Instituce zapojené do veřejné správy lze členit: 1. PODLE MÍRY ZAPOJENÍ DO VEŘEJNÉ SPRÁVY a) Instituce přímo vykonávající veřejnou správu (např. ministerstva, územní orgány státní správy, obce) b) instituce, které částí své činnosti veřejnou správu ovlivňují (Parlament, vláda, soudy apod.) 2. PODLE SUBJEKTŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY a) stát b) územní samosprávní celky c) obce 3. PODLE ÚZEMNÍHO HLEDISKA a) instituce ústřední b) krajské c) okresní d) obecní Státní správa je veřejnou správou uskutečňovanou státem a svým charakterem představuje realizaci výkonné moci. Stát jako subjekt veřejné správy vykonává státní správu prostřednictvím těchto státních orgánů. - vlády, - ministerstev, - ostatních ústředních orgánů státní správy, - krajských a okresních úřadů ( v blízké budoucnosti krajských vlád ) - odborných územních správních úřadů ( odvětvová působnost ).
K této charakteristice je nutné dodat ještě jeden pojem a to územní samospráva jakožto veřejná správa uskutečňovaná jinými subjekty než je stát. V současnosti jsou subjekty územní samosprávy obce, kraje a pravděpodobně se jimi stanou v některých kompetencích i regiony soudržnosti.