1) PŘÍPRAVNÉ PRÁCE: je nutné určit účel rozboru z hlediska jeho potřeby, naléhavosti, uskutečnitelnosti a z hlediska dostupnosti potřebných údajů, je nutné si ozřejmit hrubý rozsah a obsah analyzovaných činností, druh a formu rozboru, stanovit časový rozvrh a harmonogram prací, verbálně definovat faktory, které mají být předmětem zkoumání, podle principu „věcná logika vychází z číselné logiky“ je pro úspěšný rozbor nutná jednoznačná a jasná identifikace cíle, je nutné kriticky zhodnotit kvalitu podkladů, údajů a informací, posoudit jejich vypovídací schopnost a vhodnost pro zvolený druh rozboru, v podnikové praxi se stále naráží na to, že výsledky podnikové evidence nejsou dostatečným podkladem pro použití náročných analytických metod (např. metoda regerese).
2) VLASTNÍ ROZBOR: v úvodu je nevyhnutelné nejprve zhodnotit zjištěné skutečnosti, zjistit hlavní odchylky skutečnosti od předpokladů (plánů), resp. možností. pak následuje podrobná analýza (zjišťování závislostí, vývojových tendencí, systematické zužování kauzálního pole a zpřesňování poznatků, úkolem této etapy je pokud možno jednoznačně určit příčiny zkoumaných účinků a jejich intenzitu vyjádřit v kvantitativní formě a z hlediska směru jejich působení tak, aby proces rozhodování (především při plánování) cílově navazoval na jednotlivé příčiny.
3) SYNTÉZA A ZNÁZORNĚNÍ: syntéza zahrnuje poznatky zjištěné podrobnou analýzou a vyúsťuje do závěrů, doporučení a návrhu opatření - správná interpretace získaných celkových poznatků v dané souvislosti. Tato závěrečná etapa se realizuje vypracováním závěrečné zprávy, kde jsou formulována opatření, která musí být jasně a srozumitelně definována, adresná a termínovaná, vyžaduje důkladné odborné znalosti, syntéza umožňuje zobecňující, komplexní odvozování závěrů.